Petr Holub: Americká inverze děsí Evropu

2. duben 2019

Nebylo nic věrohodnějšího v antickém Řecku než předpověď z věštírny v Delfách. Co se tam tazatel dozvěděl, to se vždy splnilo, stačilo věštbu správně pochopit.

Potíž byla v zásadě pouze v tom, že lidé dávají přednost výkladům, které lépe odpovídají jejich preferencím.

Petr Holub: Proč tolik vadí korunové dluhopisy

Petr Holub

Na nesrovnalosti okolo korunových dluhopisů, které koncem roku 2012 vydala společnost Student Agency Holding upozornily webové stránky Hlídací pes, a posléze se jim věnovaly i zprávy dalších médií včetně Hospodářských novin.

V moderním světě neexistuje lepší předpověď budoucnosti, než ta, kterou nabízí výnosová křivka půjček na americkém trhu. Když se tato křivka propadne do inverze, pak můžeme zhruba do roka počítat s tím, že přijde recese.

Inverze na dluhopisovém trhu znamená zhruba totéž, co v počasí. Meteorologická poučka říká, že je vždycky nejtepleji u země a směrem do volného prostoru teploty postupně ubývá až k absolutní nule. Někdy však mračna zemi zakryjí a nad nimi je pak tepleji než u země.

Podobně je to s úvěry. Kdo si půjčuje na kratší období, řekněme na dva roky, ten zaplatí nižší úrok než při půjčce se splatností například deset let. To dává smysl, protože čekat na vrácení peněz deset let znamená pro banky vyšší riziko, než dvouletá lhůta. Jinými slovy, úroková křivka se zvyšuje podle toho, jak se prodlužuje splatnost.

Zalehnout na matrace a počkat

Tempo zvyšování úrokových sazeb bude letos pomalejší. Nespekulujme, jestli to uděláme jednou nebo třikrát, říká guvernér ČNB Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok

Jak je na tom česká ekonomika dnes a co guvernér České národní banky očekává v roce 2019? Bude pokračovat zvyšování úrokových sazeb u hypoték?

Může se však stát, že se zvýší úrok u krátkodobých úvěrů, jako se stalo minulý týden, kdy americká centrální banka zvýšila svou základní sazbu a donutila tím komerční bankovní domy ke stejné operaci.

Krátkodobým půjčkám se tedy zvýšily úroky a obdobně se měly zvýšit i tomu, kdo si půjčil na delší dobu. Stal se však pravý opak, jak svědčí příklad státních půjček, tedy toho, jaké úroky nabízejí americké vládní dluhopisy.

Inverze spočívá v tom, že pětiletým vládním dluhopisům úroky klesly pod úroveň těch dvouletých a obdobně šly dolů i desetileté vládní půjčky. Výnosová křivka už neroste, když se prodlužuje splatnost, naopak v delší perspektivě inverzně klesá.

Lukáš Kovanda: Proč nerostou úroky na vkladech?

Banka, přepážka

Češi se diví. Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby s největší vehemencí za posledních více než dvacet let.

Na trhu s půjčkami se tedy ochladilo jako při meteorologické inverzi, protože lidé hledají jistotu v tom, že ukládají peníze do dluhopisů s dlouhodobou splatností. Lepší s penězi nic nedělat, abych o ně nepřišel.

Připravme se tedy na recesi, vyzývá americký trh. Jak upozorňuje Jiří Soustružník na webu Patria.cz, po posledních sedmi inverzích se americká ekonomika vždy dostala během patnácti měsíců do recese s jedinou výjimkou dvoutýdenní recese z roku 1998.

Není pochyb, že situaci hodnotí také ostatní čeští finančníci, kteří dobře vědí, jak rychle se potíže ze zámoří přenesou na starý kontinent. Bylo třeba nemyslitelné, aby po zprávách z Ameriky zvýšila na svém čtvrtečním zasedání úrokové sazby také Česká národní banka. Raději nechat krátkodobé sazby dole, ať se dostupnost peněz nezhorší a s ní i vyhlídky celé ekonomiky.

Petr Holub, týdeník Echo

Přirozeně se nabízí otázka, co tedy má dělat běžný občan. Příklad velkých finančníků ze zámoří radí prostě, že v této chvíli je nejlepší zalehnout na matrace a počkat, až se nepříjemné povětří přežene. Všichni nemusí věřit výrokům delfské věštírny moderní doby, její předpověď je ovšem v tomto směru jednoznačná.

autor: Petr Holub
Spustit audio