Petr Holec: Kdo zaplatí za vládu?

8. duben 2019
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová

ČSSD má v názvu slovo sociální a právě o sociální dávky teď ve vládě mezi ní a ANO vzplála válka.

Konkrétně o to, kde vzít peníze na zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun pro všechny rodiče s dětmi do čtyř let.

Petr Hartman: Sliby vládní koalice začínají narážet na ekonomickou realitu

Premiér Andrej Babiš

Spory kolem vyššího rodičovského příspěvku vyřeší státní rozpočet. Alespoň se na tom shodla vládní koalice.

Protože ve vládě neplánovaně protlačila zálohované výživné ministryně práce a sociálních věcí ČSSD Jana Maláčová, chtěl za to kabinet nejdřív ušetřit tím, že rodičovskou zvýší jen dětem narozeným od příštího roku. To ale podcenil sílu rodičovské „lobby“ nejen na sociálních sítích.

Vyšší rodičovská pro všechny děti je proto zpátky ve hře a s ní i to, kde na ni vláda vezme. Ekonomika zpomaluje a na snížení deficitu státního rozpočtu překvapivě zatlačili i komunisti, kteří vládu drží ve Sněmovně a o nichž zatím nebylo téměř slyšet.

A když bylo, ANO s ČSSD dělaly, že je neslyší, a třeba zahraniční vojenské mise schválily i navzdory jejich odporu. Teď ale ANO i ČSSD vědí, že rodičovskou pro všechny už prostě nezaplatí vyšší deficit státního rozpočtu.

Hraje se o budoucnost vládních stran

Ondřej Konrád: Žádný důchod neroste do nebe

Peníze, mince

Zkraje února počala ministryně financí překvapivě šlapat na rozpočtovou brzdu s tím, že růst HDP zpomalí.

Každá strana chce ale peníze vzít jinde. Premiér a šéf ANO vyhlásil šetření a kompletní revizi sociálních dávek, zatímco ČSSD oprášila svůj starý nápad na bankovní daň. Ve vládě je to problém, protože ANO slibovalo, že daně nezvýší, zatímco hlavně Maláčová odmítá revizi sociálních dávek.

Navíc Babiš osobně jednal se zahraničními majiteli velkých tuzemských firem, mezi které patří i téměř všechny banky, o tom, že vláda nezavede sektorové daně a spíš jim vytvoří ještě lepší podmínky pro podnikání, když za to ovšem v Česku nechají víc peněz ze svých dividend a reinvestují je tady.

Sektorová daň by pro ně byla facka. „Děti, nebo banky,“ vyhrotila spor ČSSD. Jenže jak ukazují zkušenosti s bankovní daní třeba z Maďarska a Polska, spíš to bývají děti i banky. Banky totiž případnou vyšší daň jen naúčtují svým klientům, tedy i rodičům dětí.

Jan Vávra: Bude z čeho rozdávat?

Ministryně financí Alena Schillerová

Informace ministerstva financí o tom, že státní rozpočet byl ke konci února ve schodku téměř 20 miliard korun, zapadá do zpráv o rychle se blížícím konci tučných let.

Lidem prostě zdraží různé poplatky a firmám zase úvěry, takže i bankovní daň nakonec zaplatí všichni voliči. A poměrně nejvíc ke svým příjmům ti chudší, tedy i ČSSD. Za špatný nápad proto sektorovou daň považuje i guvernér ČNB a někdejší ministr financí ČSSD Jiří Rusnok.

Ve sporu o rodičovskou ale nejde jen o peníze, hraje se i o budoucnost obou vládních stran. Zatímco ANO ušláplo po debaklu levice v posledních sněmovních volbách k politickému středu a chce zpátky nejen živnostníky a podnikatele, kteří ho masově volili v roce 2013, ČSSD vidí svou záchranu v úkroku doleva.

ANO i ČSSD tak sice sedí ve stejné vládě, současně ale politicky míří i opačným směrem. A obě strany taky moc dobře vědí, jak blízko je kvůli chatrné vládní konstrukci k předčasným volbám.

Autor je komentátorem Info.cz

autor: Petr Holec
Spustit audio