Ondřej Konrád: Žádný důchod neroste do nebe

2. duben 2019

Zkraje února počala ministryně financí překvapivě šlapat na rozpočtovou brzdu s tím, že růst HDP zpomalí.

A leckdo si říkal, že tedy bude mít Alena Schillerová vůči své vládní rivalce Janě Maláčové vhodný a takřka neprůstřelný argument. K hladšímu odrážení návrhů agilní šéfové rezortu sociálních věcí. Jakým bylo například hrazení obědů všem školákům bez výjimky.

Půvab i užitečnost seniorské aktivity

Ponejvíce se ovšem ministryně přou o rodičovské příspěvky. A Maláčová ovšem logicky bojuje za vyšší penze. Minulý týden neuspěla s novelou, podle které by se průměrné důchody navyšovaly v samém jejich výpočtu.

Petr Holub: Trnitou cestou ke zvýšení důchodů

Senior. Ilustrační foto

V pustině soudobého politického života může nejen běžné občany, ale také výkonné politiky potěšit okolnost, že se vůbec něco děje.

Ale v pondělí zase vláda předběžně kývla na jednorázový doplatek k valorizaci, aby se došlo ke kýženým 900 korunám od příštího roku, respektive k částce 14 200. Což by mělo znamenat nepominutelnou zátěž státní pokladny a tak je ještě otázka, jestli se pod vlivem hospodářského vývoje nebude od nynějších slibů opět lehce couvat.

Někteří experti už také upozorňují, že tempu výdajů na penze nebude dost možná růst DPH stačit.  

Mimo jiné jsou objektivním problémem jak vysoký počet českých důchodců, tak varovná čísla v tomto směru do budoucna. Což do jisté míry samozřejmě může řešit větší množství pracujících penzistů, které by ovšem stát měl k aktivitě i ve vyšším věku navádět.

Stará chajda nerezaví

Z minulých desetiletí ale víme, jak mnoho lidí naopak sahalo po první příležitosti důchod si užívat, mnozí i předčasně. Uchýlení kupříkladu celoročně na chaty, kde se mnoho neutratí, a stačí udržovat jakž takž teplo, na plotně konev s kávou a permanentně zapnutou televizi. Když tedy ideál některých českých seniorů trochu přeženeme a zjednodušíme. Jistě se jich mnoho zabývá například zahrádkami a podobně.

Ondřej Konrád

Ale stejně – pokud se přístup starších lidí k životu v penzijním věku diametrálně nezmění, stát na ně jednoduše jednoho dne nebude mít a dojde ke kolapsu. Pozdě pak bude říkat, že jde jednak o dědictví socialismu a že se měl problém začít řešit už v prvních letech po Listopadu.

I když to bude komplet pravda a svůj díl viny za to ponesou všechny vlády uplynulých 30 let. Ale co? A neznamená to také, že se nemá už dnes dosáhnout důstojného průměrného důchodu. Jen bude vedle toho třeba ještě cosi navíc. Než kočkování dvou členek kabinetu.      

Spustit audio