Petr Hartman: Venku bez roušek a bez selského rozumu, tak jak si přeje vláda

Pokud totiž potkáte někoho, s kým nežijete ve společné domácnosti, měli byste si od něj udržovat dvoumetrový odstup. Nedokážete-li to, máte smůlu a roušku si musíte nasadit. 

Čtěte také

Roušky ve školách? Nejsem naivní, ale apeluji na dodržování pravidel, žádá ministr Plaga

Taková je alespoň představa vlády, jak by zmírnění této povinnosti mělo vypadat. V praxi si to lze obtížně představit. Lidé si asi nebudou příliš lámat hlavu s tím, kdy ochrannou pomůcku musí mít venku nasazenou na obličeji a kdy ji stačí mít v kapse, nebo pověšenou na krku. 

Změna pravidel postrádá smysl. Ti, kteří používají selský rozum, se už dávno chovají tak, jak vláda bude požadovat od 25. května. Tam, kde nejsou cizí lidi, roušky venku nepoužívají. Nedává to totiž žádný smysl. Pokud je jejich hlavním účelem ochrana okolí, není koho bránit. Pokud se přiblíží k někomu, nebo se pohybují mezi davy lidí, roušku si nasadí. 

Ti, kteří jsou bezohlední, to ignorují. Maximálně si před pusu a nos natáhnou tričko nebo bundu v momentě, kdy spatří policisty. Na tom nová pravidla nic nezmění. 

Umožnit obcházení

Čtěte také

Nepovinné roušky nejdříve 25. května, rozhodnou následující týdny, říká epidemiolog Maďar

Ti, kteří se bezmyšlenkovitě řídí pokyny a ústa i nos si zakrývají také tam, kde široko daleko nikdo není, se beze změny pravidel také obejdou. O tom, že by něco mohlo být jinak, stejně nepřemýšlejí. Proč jim tedy komplikovat život tím, že budou mít možnost volby? Pokyn nebude jednoznačný a oni chtějí žít podle jasných příkazů. Těch se od vlády v případě roušek nedočkali. 

Kabinet tak navázal na dosavadní praxi: konkrétní nařízení zatížit řadou výjimek, tím znepřehlednit jeho fungování a umožnit jeho obcházení. Bylo by proto překvapením, kdyby výstupem diskuse vlády byl zcela srozumitelný závěr. Konkrétně v tom smyslu, že se roušky venku nosit nemusejí, v uzavřených prostorech ano. Bez výjimek a bez dalších podmínek. 

To se netýká pouze roušek, ale i dalších omezení vynucených koronavirou pandemií. Není divu, že se v tom někdy nevyznají ani ti, kteří rozvolňování opatření přijímají a měli by je srozumitelně vysvětlovat veřejnosti.

Petr Hartman|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Politici se přitom často odvolávají na používání selského rozumu. Na příkladu roušek se názorně ukazuje, že ve skutečnosti nevěří tomu, že by se jím lidé řídili. Jinak by jim nemuseli dovolit nemít venku zakrytý nos a ústa tam, kde nikdo cizí není. Mělo by to fungovat automaticky. To dá přeci selský rozum a nemusí to umožňovat nařízení vlády.

Autor je komentátor Českého rozhlasu