Petr Hartman: Ve Sněmovně už chybí pouze obstrukce obstrukcí

7. září 2023

„Budu mluvit dlouho a konkrétně,“ vzkázal na úvod zářijové sněmovní schůze Andrej Babiš. Své předsevzetí splnil především v délce svého vystoupení. To se však mělo týkat programu zmiňované schůze, takže k dané věci většinou nemluvil.

Když ho na to upozornila předsedající schůze, reagoval, že bude hovořit, o čem bude chtít. Jak řekl, tak se i stalo. Předsedající schůze na usměrnění předsedy hnutí ANO po opakovaně neúspěšných pokusech nakonec rezignovala. Andrej Babiš mluvil přes šest hodin. Nutno připomenout, že k navrženému programu schůze. Zkrátka natahoval čas. Chcete-li, obstruoval.

Čtěte také

I když jednací řád Sněmovny umožňuje odejmout nedisciplinovaným řečníkům slovo, v praxi se někdy obtížně uplatňuje. Stačí připomenout incident z března, jehož aktérem byl v dolní parlamentní komoře právě Andrej Babiš. Tomu vypršel předepsaný časový limit. Na výzvu, aby své vystoupení ukončil, nereagoval. Po vypnutí mikrofonu došlo k drobné strkanici. Andrej Babiš nadále hovořil a předsedající schůze odešel ze sálu a tím probíhající schůzi přerušil.

Boj proti obstrukcím tak může někdy nabýt ve Sněmovně formu frašky. Třeba v momentu, kdy si obě soupeřící strany vykládají jednací řád po svém. Ve zmiňovaném případu omezila vládní většina možnost neomezeně mluvit i těm, kteří mají přednostní právo. Opozice s tím nesouhlasila a konflikt byl na světě.

Změna jednacího řádu?

Zkrátka rozsah obstrukcí v tomto volebním období překračuje únosnou míru a jednací řád na odblokování Sněmovny nestačí. Proto si vládní většina občas vypomůže způsobem, který není v souladu s pravidly hry.

Čtěte také

Spoléhá přitom na to, že jí prohřešek projde. Konkrétně u Ústavního soudu, kam se většinou opozice se stížností obrací. Aby její šance na úspěch byla malá, nechá vláda většinou opozici několik hodin obstruovat a potom si vynutí hlasování.

Dá se očekávat, že podobný osud čeká i jednání o konsolidačním balíčku. O něj se vláda s opozicí přetahuje ve Sněmovně desítky hodin. Týkalo se to tzv. prvního čtení, kdy se rozhodovalo o tom, zda bude balíček vrácen vládě, nebo postoupen k dalšímu projednání.

Bez obstrukcí se neobejde ani tzv. druhé čtení. Při něm se nehlasuje a pouze se podávají pozměňovací návrhy. Těch má opozice připraveno několik desítek. Pokud bude každý z nich důkladně vysvětlovat, může natáhnout jednání Sněmovny na dny. Přitom vládní koalice jen obtížně může zamezit tomu, aby zmiňované návrhy nebyly předkládány. To by jí velmi pravděpodobně neprošlo u Ústavního soudu.

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Takže svým způsobem formální část celého procesu přijímání zákonů poskytuje velký prostor pro obstrukce, kterým se těžko brání. Opozice si je toho vědoma a sebevědomě prohlašuje, že tzv. druhé čtení ke konsolidačnímu balíčku může trvat klidně i týden. Přesto zákonodárci neprojevují dostatečnou snahu změnit jednací řád. I v budoucnu tak může dojít k tomu, že se program schůze bude projednávat desítky hodin, byť pro to nebude existovat pádný důvod.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.