Petr Hartman: Ožebračuje vláda důchodce, nebo jim přidává peníze?

Fialův kabinet je u moci od konce roku 2021. Tehdy v prosinci byla průměrná výše starobního důchodu – podle dat Českého statistického úřadu – zhruba 15,5 tisíc korun. Na konci roku 2022 to bylo přibližně 18 tisíc. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by na přelomu letošního a příštího roku měla průměrná penze překročit dvacetitisícovou hranici.

Čtěte také

Julie Hrstková: Sliby politiků vysoký důchod nezajistí

Z těchto dat je tedy zřejmé, že Fialův kabinet seniorům peníze přidává a nebere. Je to ale spíš zásluhou vysoké inflace. Ta se promítá do valorizace penzí a zároveň zvyšuje životní náklady.

Vzhledem k tomu, že se v poslední době měřila v dvouciferných číslech, musela vláda zvyšovat důchody podle zákonem daných pravidel, a to nejen v lednu, ale mimořádně i v průběhu roku.

Na jejich výplatu potřebuje čím dál tím víc peněz. Na sociálním pojištění je zdaleka nevybere, proto musí tzv. důchodový účet dotovat. Jde to dělat různým způsobem: Například zvyšovat schodek státního rozpočtu a na výplatu penzí si půjčovat. Nebo omezovat výdaje v jiných rozpočtových kapitolách. Případně kombinovat obě metody.

Pravidla odchodu do předčasného důchodu

Čtěte také

Matesová: Vláda by měla opustit podmínku 40 odpracovaných let pro předčasný důchod. Přidala bych ale ostřejší snížení penze

Kabinet také může čekat na zázrak v podobě raketového ekonomického růstu, který přinese do státního rozpočtu obrovské příjmy – takže zbyde dost prostředků na financování štědrého důchodového systému.

Pochopitelně existuje i jiná možnost: Pokusit se snížit objem peněz potřebných na vyplácení penzí takovým způsobem, aby to existenčně neohrozilo seniory a ulevilo státním financím. I do budoucna je totiž zřejmé, že jakákoli vláda bude muset tzv. důchodový účet dotovat. Jde pouze o únosnou míru.

Proto se Fialův kabinet například pokouší odradit lidi změnou pravidel u odchodů do předčasného důchodu. Proto mění podmínky valorizace penzí. Ty by se pravidelně na začátku každého roku měly zvyšovat plně o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd. V uplynulých letech to bylo o polovinu zmiňovaného růstu.

Čtěte také

Julie Hrstková: Živnostníci nemají nárok na důchod?

Dále by mimořádná valorizace při inflaci nad 5 procent, měla být nahrazena zjednodušeně řečeno sociální dávkou. To znamená, že by nebyla trvalou součástí penze a nezvyšovala základ při její valorizaci.

Takže opozice má svým způsobem pravdu, když říká, že vláda seniorům důchody snižuje. Názorně se to projevilo letos v létě, kdy se penze pod vlivem změny pravidel v průměru zvýšily o 760 korun – to bylo o přibližně tisícikorunu méně než podle původního znění zákona.

Pokud v dohledné době začnou růst reálné mzdy, obdrží důchodci na začátku roku znovu méně peněz než podle dosavadních předpisů.

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Člověk si tak může vybrat, jakým způsobem zhodnotí dosavadní přístup kabinetu k seniorům.

Z dvou diametrálně odlišných pohledů je zřejmé, že v případě změny vlády lze očekávat jiný přístup k růstu penzí. Otázkou zůstává, jestli by se na něj našlo dost peněz ve státním rozpočtu a zda by byl dlouhodobě udržitelný?

Autor je komentátor Českého rozhlasu