Ivan Štern: Přemnožení turisté a jihoevropská města

19. červen 2025

Bezmála všechny ekonomické teorie potvrdí, že aktivní cestovní ruch, respektive příjezdová turistika je tím nejúčinnějším a nejlevnějším způsobem, jak tuzemské zboží a služby dostat do zahraničí. Zatímco klasický vývozce musí své zboží za hranice země na určené místo dopravit na vlastní náklady, pokud je chce dostat až ke konečnému spotřebiteli.

Čtěte také

V případě příjezdové turistiky se pro stejné zboží a služby konečný spotřebitel vypravuje na vlastní náklady sám. Předstíraje, že přijel obdivovat místní památky.

Příjezdová turistika na rozdíl od klasického exportu navíc generuje i vývozní služby. Zahraniční příjemce si je – kromě jím na místě konzumovaného zboží – dopřává po dobu svého prázdninového pobytu a zvyšuje tak výdělek místním dodavatelům do výší, o nichž si mnohý klasický exportér může nechat nanejvýš zdát.

Přemnožení dvojnožci

Jedna věc je ekonomický přínos příjezdové turistiky, o jejíž výhodnosti není nejmenších pochyb. Druhou věcí je však její kulturně civilizační dopad. Turisté v čase vrcholící turistické sezóny místním spíš než vzácní hosté připomínají přemnožené dvojnožce.

Čtěte také

Dosud město žijící přirozeně překlápějí v neživoucí kulisy a bezživotné skanzeny. V důsledku toho místní stíhá jedna nesnáz za druhou, počínaje obecnou drahotou, způsobenou cenami zaměřenými na masy turistů, konče nedostupným bydlením, vyvolaným důrazem na výhodnější krátkodobé pronájmy.

V městech jižní Evropy, jako jsou Benátky, Lisabon, Barcelona a další se to už s přemnoženými turisty nedá vydržet. Benátky se sice pokoušejí turistickou přemnoženost regulovat vstupným. Bez znatelného úspěchu.

Místní protestují, také chtějí žít

Celkem 12 jihoevropských měst se po občanské linii dohodlo, že zahájí koordinované protesty proti tak zvanému overtourismu. V protestech kladou důraz na kvalitu života a na zachování přirozeného rázu města.

Čtěte také

Upozaďují naopak možný ekonomický výnos. Ten díky přemnoženým turistům vede ke ztrátě přirozeného životního prostředí a místním se tak jejich město odcizuje.

Otázkou zůstává, zda vzpoura jihoevropských měst dokáže zastavit, přinejmenším zmenšit masivní příliv turistů, jestliže se dnešní turistika stejně jako jiná odvětví globalizovaného trhu zaměřuje na masovost a získala jednoznačný ráz konzumní.

Ivan Štern

To, co ještě nedávno bylo výsadou privilegovaných vrstev, se stává běžným, až tuctovým konzumním statkem. Proto vstupné v Benátkách mnoho nepomáhá.

Možná je to cena za to, že si soudobý kapitalismus důrazem na masovost v konzumu jako nikdo před tím v historii dovedl poradit s kdysi všeobsáhlou a obtížně řešitelnou chudobou. Někdy se ta cena ale jeví jako příliš vysoká.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio