Ivan Štern: 30. léta vs. současnost ve střední Evropě
Současná politická situace ve střední Evropě se nápadně podobá politické situaci, jak ji známe z 30. let minulého století. Už tehdy, pokud šlo o demokracie, strany zoufale sestavovaly vládní koalice jako politicky nesourodé slepence, jen aby se k moci nedostali fašizující volební vítězové, případně strany extremistické, jako byli komunisté.
Čtěte také
Tehdy Československu politický tón udávalo Henleinovo seskupení. Hudbu tvrdili komunisté. V dnešním Rakousku koaliční slepenec jen v hodině nejvyšší zabránil, aby se vlády ujali ve volbách zvítězivší svobodní, hlásící se k politickému odkazu rakouských nacistů.
Extrémisté posilují
Německo, poučené hrůzami vlastní nacistické minulosti v posledních volbách jen s odřenými zády výhrou křesťanské unie potvrdilo dosavadní demokratické směřování.
Alternativa pro Německo, dvojče rakouských svobodných, ve volbách do Spolkového sněmu přesto dosáhla pěkného druhého místa. Podobně jako v Rakousku jí uchopit se moci zabránil nesourodý politický slepenec křesťanské unie a slábnoucích sociálních demokratů.
Čtěte také
Hnědnou tu hlavně spolkové země bývalé NDR. Dokládají tak, že se nejen dostatečné nevypořádaly s komunistickou minulostí, ale i to, jak blízko mohou mít komunistické tradice k tradicím nacistickým.
Nedávno v polském prezidentském klání vítězství konzervativně reakčního Nawrockého nad liberálním primátorem Varšavy Trzaskowským jen potvrdilo, že polská nedemokratická tradice má mnohem silnější zázemí, než by mohla mít případná tradice demokratická.
Mají vůbec dnešní polské poměry blíž k demokracii? Anebo se naopak přibližují k autoritativnímu režimu, známému Polákům už z 30. let pod pojmem Sanace?
Čtěte také
Ta opovrhovala parlamentní demokracií a stála na autokratech, jako byli maršál Pilsudski anebo plukovník Beck. Obojí totiž může být pravdou. U Maďarů, ovládaných suverénním Viktorem Orbánem máme jasno. Žádné dilema. Vynalezli diktaturu, již nazývají neliberální demokracií. A hotovo. Nastolenými poměry připomínají diktaturu admirála Horthyho.
A Rusko číhá
Tehdy za bukem číhalo Stalinovo Rusko v naději, že si nakonec kus Evropy ukousne. Podobně si zálusk na Evropu dělá nynější Putinovo Rusko. Dosud spolehliví Američané se ukazují jako nespolehliví spojenci, podobně jako nespolehlivými byli i tehdy.
Napětí ve střední Evropě houstlo, až nakonec přerostlo ve světovou válku.
Máme se dnes rovněž bát podobného vyústění? Je na obzoru kromě války, co již společně vedeme na Ukrajině, další?
Stávající solidární postoj Evropanů s Ukrajinci paradoxně dává naději být mírným optimistou. Evropská solidarita útočníka poněkud odstrašuje. Něco podobného tehdy žel nebylo myslitelné.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
