Petr Fischer: Scholzova válečná gesta
„Nechtěl jsem přijet s prázdnýma rukama,“ vysvětlil Olaf Scholz, proč dorazil do Kyjeva až po 113 dnech války. Německý kancléř sice vystoupil s velkou koženou brašnou plnou papírů, konkrétních dohod o spolupráci ale mnoho nebylo. Tím nejdůležitějším – co jako jeden muž potvrdili i francouzský prezident Emmanuel Macron, italský premiér Mario Draghi a rumunská hlava státu Klaus Iohannis – byl příslib statusu kandidátské země.
Ukrajina se tak dostane mezi další vyjednávače ze západního Balkánu, přibude k ní i Moldavsko, pokud se vůle lídrů tří nejlidnatějších zemí Evropské unie a Rumunska stane na mimořádném summitu vůlí celého společenství.
Čtěte také
Od Scholze ale čekala Ukrajina mnohem více, především pak pevnější dohodu o dodávkách zbraní. I to nakonec Scholz přislíbil, mluvil dokonce o konkrétních zbraňových systémech: o radarech Cobra, o protivzdušném obranném systému Iris-T, o samohybném protiletadlovém systému Gepard.
To vše ale byla slova slibů z papíru, nikoli pevné a jasné dohody. Konkrétní podoba dodávek bude podle Scholze známá až po jednání se Spojenými státy a Británií, tedy s největšími dodavateli zbraní pro Ukrajinu, a to bude ještě nějakou dobu trvat.
Plyn jako hlavní bojiště
Německému kancléři jdou obecně lépe důležitá symbolická gesta než konkrétní fixní dohody. Druhým z gest, které Scholz v Kyjevě po kandidátském slibu Ukrajině udělal, bylo pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summit nejbohatších zemí světa G7, který proběhne v bavorském zámku Elmau nedaleko Mnichova na konci června.
Čtěte také
Pro probíhající konflikt je to silné diplomatické gesto, zvýznamnění Ukrajiny. Všichni si navíc pamatují, jak na G7 byl zván Vladimir Putin, Zelenského vstup na jednání G7 musí být proto chápán jako silná podpora. Staví-li se za Ukrajinu sedm nejbohatších zemí světa, je velká šance, že Ukrajina se nakonec ruské agresi ubrání.
Že nejde o úplně prázdná gesta, potvrzuje ruská reakce na cestu čtyř politiků. Nejen ta primitivně zesměšňující z úst bývalého prezidenta Medvěděva, který mluvil o cestě „milovníků žab, jitrnic a špaget, jež nepřinesla žádný užitek“, ale především reakce Gazpromu, který už před cestou čtyř do Kyjeva omezoval dodávky plynu do Německa a Itálie.
Gazprom v tom pokračuje, s výmluvou na závady přepouštěcích zařízení, přičemž ruští velvyslanci při EU i v Berlíně mluví o možném celém uzavření plynovodu Nord Stream 1, na němž je závislé nejen Německo, ale z velké části i Česko.
Boj mezi Ruskem a Evropou návštěvou čtyř dostal v Kyjevě novou dynamiku. Plyn se stává hlavním bojištěm a Rusko ho využije, jak jen to půjde. Německo, které dlouho váhalo s podporou Ukrajiny, se dostane pod velký tlak, který možná konečně pomůže v rozhodnutí, jak moc se zapojit do pomoci bránící se Ukrajině.
Scholzova odkládaná návštěva Zelenského tedy splnila svůj účel. Ne ani tak z přesvědčivého rozhodnutí německého kancléře, ale díky ruské reakci, která nakonec silou odhalí, kdo je kdo.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka