Ivan Štern: Evropa v kleštích mezi Ukrajinou a západním Balkánem
Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise a Olaf Scholz, německý spolkový kancléř, se souběžně vydali do zemí, které vyhlídka na členství v Evropské unii posiluje v jejich příchylnosti k Západu. Leyenová se vydala do Kyjeva. Scholz do západobalkánských zemí, Albánie a Severní Makedonie. Podobnost cest není náhodná. Mnohé ze zemí Balkánu přislibované členství v Unii (v některých případech už realizované) už více jak dvě desetiletí jejich politické poměry zklidňuje.
Riziko občanské války, jak jsme ji poznali v první polovině 90. let, sice není zažehnáno, ale výrazně sníženo. Na Ukrajině válka, rozpoutaná Ruskem, sama dává jednoznačně najevo, že budoucnost Ukrajiny, má-li být svobodná a demokratická, se nachází uvnitř evropského společenství.
Čtěte také
Problémem je kvadratura kruhu, již by měla Unie vyřešit. Ukrajinci vzhledem k neudržitelné situaci, plynoucí z bezprostředního sousedství s Ruskem a jeho neukojitelnou agresivitou, zcela oprávněně požadují přijetí v co možná v nejkratší době. Balkánci poučeni vlastní historií očekávají totéž. Jejich dvacet let napínanou trpělivost nejspíš už natahovat možné nebude.
Kdyby nyní Ukrajinci dostali přednost, rozčarování Západobalkánců by mohlo nabýt vskutku osudových rozměrů už jen proto, že takové rozhodnutí by bylo opravdu nefér. Scholz se proto vydal na Balkán, aby zdejší čekatele ujistil možná v duchu hesla „slibem nezarmoutíš“, že nebudou ani opomenuti, ani zapomenuti. V obdobném duchu se Leyenová pustila na cestu do Kyjeva.
Slibovat nelze donekonečna
Čtěte také
Oba dobře vědí, že současná politická a hospodářská kondice Evropské unie je mizerná a že rozhodně nemá na to ani politicky, ani finančně přijímat další členy. Ukazuje se navíc, že se jí nedaří vstřebat i mnohé členské přírůstky z posledních dvou desetiletí. Nemluvě o tom, že Maďarsko s ní prakticky nemluví.
Kvadraturu kruhu uzavírá ruská hrozba. V plné nahotě je viditelná na Ukrajině. Stejně ale hrozí, že si podmaní, byť ne přímo vojensky, západní Balkán. Nechá-li totiž Evropa své balkánské sousedy na holičkách, vznikne mocenské vakuum, které Rusově ochotně vyplní. Pomoci jim v tom mohou jejich tradiční spojenci, Srbové, sdílející obdobnou politicko-mocenskou motivaci.
Příslibem řešení zdánlivě neřešitelné situace, slibovat totiž nelze donekonečna, je návštěva trojice velkých evropských hráčů v Kyjevě, Francouze Macrona, Itala Draghiho a Němce Scholze. Macron se tu nepochybně pochlubí nápadem vytvořit jakési předsálí, alternativní společenství pro uchazeče o členství v Unii, majícího za cíl přinést do zemí žadatelů jisté politické a hospodářské zklidnění.
Skousnou ale něco takového Ukrajinci, bojující o bytí a nebytí, a Balkánci, žijící v geopolitické nejistotě? Možná ještě nějakou dobu. Rozhodně ale ne příliš dlouhou.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
