Pětadvacítka pro všechny a vylepšený kurzarbeit. Stát by měl být v pomoci štědřejší, míní Prokop

25. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sociolog Daniel Prokop

V jaké situaci jsou nyní lidé s podprůměrnými příjmy, které už před koronakrizí ohrožovala ztráta zaměstnání nebo exekuce?

„Zhruba 11 procentům domácností klesl příjem o 40 procent a více. Odpovídá to tomu, kolik lidí přišlo o práci a kolik živnostníků přestalo vykonávat činnost,“ uvádí sociolog Daniel Prokop, spoluautor výzkumu Rozděleni svobodou, který analyzoval stav společnosti po 30 letech od listopadu 1989. Do ohrožené a strádající třídy podle něj spadá 40 procent populace.

Prokop vysvětluje, že krize zatím nejvíce zasáhla pracovníky ve službách, zejména pak nižší pozice, a lidi s nestabilními úvazky, například pracující na dohodu.

Čtěte také

Následky zpomalení hospodářství nyní zmírňují některá opatření, jako je moratorium na splátky nebo programy na podporu zaměstnanosti. V červenci ale skončí ošetřovné a uplynou výpovědní lhůty, takže nezaměstnaných přibude. Další vlnu propouštění pak očekává na podzim s koncem programu Antivirus.

Pomoc pro všechny

„Připravujeme akční plán, jak pomoci trhu práce,“ reaguje náměstek ministryně práce a sociálních věcí Michal Pícl (ČSSD). Zaměřit se chce právě i na osoby s nepravidelným příjmem, možností je například zvýšení životního minima, ze kterého se vypočítává nezabavitelné minimum, o něž lidé v exekuci nemohou přijít.

Čtěte také

Podle Prokopa ale tito lidé měli dostat kompenzační bonus stejně jako živnostníci, a to i zpětně. Dalším možným nástrojem jsou přídavky na děti, které k pomoci využívají v Německu.

„Přídavek u nás kdysi pobíralo 600 tisíc lidí, především nízkopříjmových pracujících, dnes je to jen 150 tisíc. Pravidla lze ale jednoduše změnit, aby pomohl lidem ohrožených poklesem příjmů. Jeho výhodou je, že se vyplácí hned a bez ohledu na typ úvazku,“ navrhuje.

Upravit by se měly také parametry kurzarbeitu, který ministerstvo plánuje trvale uzákonit. V současnosti zaměstnanec dostává 60 procent své mzdy, což zaměstnavateli z 60 procent hradí stát. V některých zemích ale stát zaměstnavateli proplácí většinu nebo i kompletní mzdové náklady.

„Díky tomu neklesne kupní síla zaměstnanců a zaměstnavatelé nejsou motivovaní systém obcházet – například tím, že jim sníží mzdu na 70 procent, omezí benefity nebo je pošle na dlouhodobou dovolenou,“ upozorňuje sociolog a ředitel společnosti PAQ Research.

Byl bych štědřejší v tom, jaký je ten náhradový poměr – tedy kolik zůstává zaměstnanci a kolik dává stát zaměstnavateli. Potřebujeme držet kupní sílu, abychom znovu nastartovali ekonomiku.
Daniel Prokop

Přibývá exekucí

Ve srovnání s loňským červnem přibylo insolvenčních řízení, více než tři exekuce mělo loni skoro půl milionu Čechů. Odborníci na dluhovou problematiku varují, že exekuce můžou být vážnou překážkou v zaměstnání a dále zhoršit dopady koronavirové krize.

Čtěte také

„Lidé padají do dalších a dalších exekucí. Ne teď, ale ono to přijde, je to otázka půl roku,“ varuje Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných, která pracuje s lidmi v exekucích.

Do platebních problémů se podle ní dostávají OSVČ, kteří pečují o děti, ale kvůli exekuci nedosáhli na ošetřovné – a přídavek na děti, o kterém mluví Daniel Prokop, nestačí.

Stát by měl rychle zavést například takzvaný chráněný účet. Spočívá v tom, že na něj lidé v exekuci dostávají nezabavitelné minimum, které mohou spořit, aniž by účet obstavil exekutor.

S tím souhlasí Rohanová i Prokop, který zdůrazňuje také nutnost uvolnění podmínek pro oddlužení a zavedení teritoriality exekutorů, protože ti jsou dnes motivováni k tomu soutěžit v tvrdosti vůči dlužníkům.

Jaká sociálně-citlivá místa odkryla epidemie koronaviru? Poslechněte si celý speciál Martiny Maškové.

Spustit audio

Související