Chudé regiony se vylidňují, lidé pracují na černo, nového kantora tam nedostanete, shrnuje neřešené skvrny Česka sociolog Prokop

Sociolog neřešené problémy nazval slepými skvrnami. Jsou to třeba exekuce, o kterých se mluví posledních pět let, ale problém je to už let 20. „Není to jen neochota exekuce řešit. Jsou tady totiž obrovské klientelistické a lobbistické zájmy exekučních a advokátních aktérů. Ti si už stihli vydělat miliardy korun,“ říká v Interview Plus.

Daniel Prokop|foto: Elena Horálková

Daniel Prokop očekává, že se chystá další velký tlak lobbistů kolem připravované teritoriality exekutorů.

„Další věc je, že si pořád hodně lidí myslí, že by si to (dlužníci) taky měli sami zaplatit. To je samozřejmě pravda, ale pak nám tady unikají dva faktory: velká část dluhů vznikla rizikovými půjčkami, u kterých ale sami věřitelé počítali s tím, že to stejně nějakých 10–15 % lidí nezvládne. Taky proto dávali tak velké úroky a sankce. Aby pokryli ztráty… Z hlediska celého portfolia jsou ty dluhy už dávno splaceny, většina věřitelů na nich taky vydělala.“

Druhý faktor pak podle sociologa vězí v komplexnosti, kdy si veřejnost neuvědomuje, jak velký dopad mají exekuce na státní rozpočet. „Podle analýz je dnes nějakých 200–300 tisíc lidí v exekucích vytlačováno na černý trh práce. Nebo pracuje za sníženou mzdu a vedle toho dostává peníze na ruku. Výpadky na daních a sociálním a zdravotním pojištění se odhadují až na 10 miliard korun ročně.“

8,5 % lidí v exekucích

Tam, kde je velký počet lidí v exekuci, jsou i další problémy – třeba ve školství, v nestabilních rodinách, a to pak dopadá na děti. „Je tady nějakých 8,5 % lidí v exekucích (zhruba 800 tisíc). Zajímavý je jejich věk v rozmezí 30–60 let, a až 16 % z nich, v některých částech republiky až 35 %, jsou rodiče žáků základních škol.“

Čtěte také

Petr Hartman: Nad rodičovským příspěvkem neumí Maláčová počítat a Schillerová kouzlit

Takové množství prý zcela mění atmosféru celého regionu. „Když jich tolik ztratilo životní ambici, podle které se dá ve společnosti někam vystoupat, tolik lidí pracuje na černo, tak to dopadá nejen na atmosféru, ale mění to i celou ekonomiku oblasti… To vše nesou na bedrech daňoví poplatníci.“    

Sociolog Prokop zjistil i další zajímavost, a to že se mladí a vzdělaní lidé z chudých regionů raději stěhují jinam, třeba v Karlovarském kraji je jen 11–12 % populace vysokoškoláků, zatímco jinde je to cca 40 %.

„Třeba právě na Karlovarsku už hlásí i nedostatek učitelů, 12,5 % kantorů nemá ani potřebnou odbornou kvalifikaci… A co mi říkali ředitelé škol, tak nemají nové učitele ani jak získat, protože se v regionu neuživí jejich partner (partnerka). Rozpočet rodiny učitele totiž obvykle táhne druhý vysokoškolák, a ten tam nesežene stejně dobrou práci jako v Plzni, Praze nebo v Liberci. Struktura místní ekonomiky tak dál znemožňuje nějaká takto jednoduchá řešení.“

Řešení? Daňové úlevy

Co by pomohlo? „V Česku hodně daníme práci, i s minimální mzdou dáte nějakých 800 korun, plus sociální a zdravotní. Kdybychom zvedli slevu na poplatníka a každý pak platil třeba o 10 tisíc ročně míň, tak by to určitě pomohlo. Hlavně v těchto chudších regionech a i díky levnějšímu bydlení… Tím, že dnes v Česku rostou mzdy, ale sleva stagnuje, tak se to jen dál a dál poškozuje.“

Čtěte také

Snažíme se řešit problém obchodu s chudobou, vysvětluje zpřísnění dávek na bydlení Maláčová

Dalším krokem by prý mohlo být větší zdanění bohatších, a to jak spotřeby, tak třeba daní z majetku apod. Proč podobné recepty ale neslyšíme z úst politiků?

V těchto regionech jim to totiž málokdo věří. „Zájem o politiku je menší, je vidět i nižší čtenost médií, programy politických stran se tam hůř prodávají. Politici tam musejí jezdit, což je náročné. Pro řadu z nich je tak jednodušší je mobilizovat, nejlépe jednoduchou populistickou linkou.“

Vidět to podle sociologa bylo i ve druhém kole prezidentských voleb, ve kterém se Miloši Zemanovi podařilo zvýšit volební účast kulturními tématy, které mobilizují proti elitám, proti Praze, Bruselu apod.

„Taky to bylo kouření v restauracích, protože uchovávat vesnické komunity je opravdu důležité… Oni totiž nechtějí být jen pasivními aktéry,… ale dostat k nim politický program je opravdu složité. Jednodušší je mobilizovat, a snáz se mobilizuje negativním vymezením vlastně vůči čemukoli.“

Proč by mohla pomoct podpora dětských skupin nebo mateřských školek? Proč mají chudší regiony v republice úplně jiné problémy na Moravě a jiné v Česku? Jak je s to 3,4 % pracujících, kteří jsou ohroženi chudobou? Není jich víc? Odpovědi si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.