Pavel Kosatík: České okamžiky II

Před osmi lety natočil v Praze režisér Petr Mančal s hercem Jiřím Ornestem (1946 – 2017) pětidílnou četbu z knihy vynikajícího autora literatury faktu Pavla Kosatíka České okamžiky. Nyní se k této knize vracíme, protože obsahuje ještě řadu zajímavých kapitol z českých dějin, které dosud rozhlasově zpracovány nebyly.

Čtěte také

Pavel Kosatík: České okamžiky

V předmluvě autor připomíná knihu Stefana Zweiga Hvězdné hodiny lidstva, v níž je zachyceno 11 dramatických osudových chvil v dějinách.

„Vedle okamžiků, které měly vliv na celý svět, a tedy v dané knize předvídatelných (dobytí Cařihradu, bitva u Waterloo, dosažení jižního pólu), vylíčil i o poznání intimnější chvíle předcházející zrodu velkých uměleckých děl (Händelova Mesiáše, Dostojevského Bratrů Karamazových apod.),“ píše Kosatík.

Přestože český autor popisuje v předmluvě mnohem spletitější zrod své knížky, která vznikla přepracováním časopiseckých článků, my jako čtenáři a posluchači můžeme konstatovat, že České okamžiky jsou nejenom „hvězdnými hodinami“, ale i chvílemi ostudnými. A že Kosatíkova kniha vskutku vedle klíčových dějinných zlomů a toho, jak se v nich zachovali čeští politici, zachycuje i tvůrčí a morální zápasy českých umělců a teoretiků.

Léta 1914 až 1968

Do druhé série kapitol vybrala Alena Blažejovská texty vztahující se k událostem mezi lety 1914 a 1968.  Herec Jiří Valůšek v režii Radima Nejedlého nám bude číst o tom, jak malíř Bohumil Kubišta válčil s Francií, Jaroslav Kvapil vydal v roce 1917 Manifest spisovatelů, dále jak v roce 1920 během protiněmeckých demonstrací zabrali „naši“ Stavovské divadlo v Praze a jak se v roce 1922 pustil Karel Teige do vymýšlení nového umění.

Čtěte také

Proces s Rudolfem Slánským

S dalšími kapitolami se dostaneme do 40. let. V roce 1942 Adolf Opálka odmítl atentát na Heydricha a v březnu 1946 Kamil Resler přijal obhajobu K. H. Franka. Padesátých let se dotkneme prostřednictvím likvidačního tažení Ladislava Štolla proti básníku Františku Halasovi a osvěžíme si paměť, jak to bylo, když prokurátor Josef Urválek účtoval s Rudolfem Slánským.

Duch 60. let ožívá v kapitole o básníku Ivanu Divišovi a jeho Teorii spolehlivosti. Závěr této etapy a také závěr četby tvoří kapitola Strana mluví se spisovateli, umístěná do července 1968.

„Historie – tedy to, co si o vlastní minulosti píšeme či vyprávíme – je něčím úplně jiným než přesnou, doslovnou rekonstrukcí, otiskem událostí, jak se doopravdy staly. Možná že není na škodu občas si to připomínat. Z myšlenek a činů starých lidí jsme schopni vyložit a pochopit jenom ty, které se podobají myšlenkám a činům našim,“ píše v kapitole o Bohumilu Kubištovi autor.