Pavel Tigrid byl symbolem kontinuity první republiky a ztělesněním liberalismu, říká spisovatel Kosatík

27. říjen 2017

Přesně před sto lety se narodil spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého exilu. V emigraci strávil přes polovinu svého života. Poprvé emigroval už v roce 1939, během druhé světové války působil v Londýně, kde se podílel na vysílání BBC. „Byl to sebezáchovný útěk mladého kluka, kterému kvůli židovskému původu hrozila smrt. Naopak v roce 1948 bych to už nenazval útěkem, ale racionální volbou, odkud by mohl nejúčinněji působit proti režimu,“ vysvětluje Pavel Kosatík, který o něm napsal knihu.

Tigrid se na Západ dostal už pár dní před únorovým převratem. Zpočátku se v Německu věnoval práci v uprchlických táborech, později krátce působil jako programový ředitel československé redakce Rádia Svobodná Evropa. V roce 1952 pak spolu s manželkou odešli do Spojených států, kde o čtyři roky později začal vydávat časopis Svědectví.


Říkalo se, že Svědectví se čte i na ÚV KSČ. Tigrid se nijak netajil, že má informace přímo z jeho jednání, které nemělo ani Rudé právo.Pavel Kosatík

Právě to bylo podle Kosatíka hlavním důvodem pro jeho pozdější přesídlení do Paříže, aby byl blíž dění v Československu. „V 60. letech dokázal těm ne zcela skalním komunistům poplést hlavy a udělat z nich odpůrce tehdejší Novotného politiky,“ přibližuje Kosatík.

„Pavel Tigrid nebyl antikomunista. On byl celoživotní a důsledný odpůrce komunismu. Nemoralizoval a snažil se ty, se kterými se dalo mluvit, dostat na svoji stranu. To byla úžasná taktika, kterou podstatně zasáhl do českých dějin,“ dodává.

Rozvíjet to dobré

Petr Pithart ve své osobní vzpomínce na Tigrida napsal, že tuto zemi miloval, ale byl k ní i kritický. „Byl cepovaný masarykismem, který klade důraz na občana a jeho práci pro demokracii. A s tím tedy spokojen být nemohl. V exilu čekali, ale tady se nic nedělo. Pak přišel rok 1968, ale pak zase 70. léta, kdy se tady nic nedělo ještě mnohem důsledněji.“


Tigrid osmašedesátníkům nedůvěřoval. Viděl v nich lidi, kteří s režimem dvacet let spolupracovali. Ale neodsuzoval je.Pavel Kosatík

Tigrid si to dobře uvědomoval, zároveň prý ale nechtěl lidi demotivovat. „Snažil se témata nastolovat pozitivně a když se někde objevil zárodek něčeho pozitivního, tak ten zárodek zvětšovat. Ne lidem říkat, že jsou zbabělí,“ popisuje spisovatel.

Pod Klausem trpěl

Po listopadu 1989 se vrátil do země, byl poradcem prezidenta Václava Havla i ministrem kultury za KDU-ČSL. „Já jsem ho v těch 90. letech miloval a strašně rád četl. Myslím ale, že v té době už žil spíš ze svého jména, než že by se nějak aktivně podílel na dění,“ domnívá se Kosatík.

Do politiky vstoupil, protože byl osloven a chtěl sloužit. „Vadou jeho ministerského působení ale bylo, že nepoznal, kdy je manipulován svými kolegy nebo premiérem Václavem Klausem. K němu se snažil být loajální, často ale musel trpět,“ uzavírá.

Pavel Kosatík: Tigrid, poprvé
Jaký byl jeho vztah s Ferdinandem Peroutkou? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , Michael Rozsypal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.