Patrik Eichler: Nejdůležitější odpověď

Poslední účast ve velké koalici německé sociální demokraty silně poškodila. Referendum mělo předejít případné budoucí kritice, že strana do nevýhodného svazku vstoupila znovu. Nakonec se povedlo nejen to.

Členská základna se zúčastnila z téměř osmdesáti procent. A skoro tolik hlasujících bylo i pro vstup do vlády na základě vyjednané koaliční smlouvy. Členové strany prokázali schopnost politické aktivity. A stranické vedení posílilo svůj mandát a nemuselo hledat nikoho, kdo by se strany po prohraných volbách mohl ujmout.

Uspořádat korespondenční vnitrostranické referendum po německém vzoru se ČSSD rozhodla v polovině března. Definitivně toto rozhodnutí schválil stranický Ústřední výkonný výbor minulou sobotu. Formálně proběhne stejně jako v sesterské SPD. Motivace pro jeho konání se ale liší.

Čtěte také

Bohuslav Sobotka nemůže referendem vnitrostranickým problémům předejít. Potřebuje především jeden problém vyřešit – a to je pociťovaný blok mezi řadovými členy a centrálním stranickým vedením.

Až potom se klade otázka, zda se problém projevuje na sjezdu, kde se lídři krajů snaží, aby jejich delegáti o stranickém vedení hlasovali jednotně. Nebo je problém s kandidátkami, na které člověk bez přímé vazby na místně příslušnou vedoucí skupinu pronikne jen stěží.

Proto se první otázka v referendu bude ptát, zda dotyčný souhlasí, „aby podle stanov o konečné podobě kandidátní listiny (…)rozhodovali v přímém hlasování všichni členové ČSSD v příslušném volebním obvodu“.

Tisková konference ČSSD Bohuslav Sobotka|foto: Filip Jandourek

Druhá otázka se bude ptát po povinném zastoupení obou pohlaví na kandidátkách a třetí, zda má strana navrhnout zákon omezující kumulaci veřejných funkcí.

První otázka řeší vnitrostranický problém. Druhá může v případě kladné odpovědi zatraktivnit stranu pro liberálnější elektorát. A zároveň se tak může prosadit opatření, které sjezd opakovaně nepřijímá. Třetí otázka je pak pokračováním střetu s hejtmany, kteří se doposud nevzdali poslaneckého mandátu. Do referenda zjevně nepatří, neřeší totiž otázku vnitrostranického života.

Schvalování kandidátek všemi členy pomůže těm, kdo jsou v kontaktu s členskou základnou a výrazným osobnostem. Oběma se výrazně rozšíří počet hlasů, o které se budou moci ucházet.

Kromě účasti na schvalování kandidátek se pak třeba podaří znovu oživit stranický život i větší aktivitou na kampaních nebo vnitrostranickým vzděláváním. Možná nejdůležitější otázka, na kterou Lidovým dům dostane od svých členů v referendu odpověď, bude, kolik těch členů vůbec je.

Autor je novinář a politický komentátor, pracuje v Masarykově demokratické akademii.