Kamila Pešeková: Pokud maďarská opozice vyhraje volby, orbánovský systém tak rychle zbořit nedokáže

Nejdříve se na veřejnosti objevily informace, že současný šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó byl ve velmi úzkém kontaktu se Sergejem Lavrovem, ruským ministrem zahraničních věcí.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Proč nemůže Orbán mlčet ke skandálu svého ministra zahraničí

Szijjártó měl Lavrova informovat o jednáních na nejvyšší unijní úrovni, a to pravidelně a velmi detailně. Lavrov tak měl přehled o tom, o čem unijní ministři jednají, skoro jakoby i on – čili v podstatě zástupce nepřátelského státu – seděl s nimi v Bruselu u jednacího stolu.

To ale není nic proti tomu, s čím přišla maďarská vláda nyní. Premiér Viktor Orbán, který po šestnácti letech v úřadě hraje o své politické přežití, prohlásil, že u plynovodu nedaleko srbského města Magyarkanizsa, kterým proudí do Maďarska ruský plyn, se našla výbušnina. Orbána měl o tom informovat přímo srbský prezident Aleksandar Vučić.

Ústavní většina

Maďarský premiér dramaticky svolal jednání bezpečnostní rady státu, zjevně se snažil celou situaci prezentovat jako ohrožení energetických dodávek do země. Ty jsou už napjaté poté, co do Maďarska několik měsíců neteče ropa z Ruska přes Ukrajinu kvůli poškození ropovodu Družba.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Péter Magyar budí velká očekávání. Je otázkou, jestli je může naplnit

Lídr maďarské opozice Péter Magyar, který měsíce vede v průzkumech, už uvedl, že jde pouze o provokaci, kterou chce Orbán využít ve své kampani. A právě ruská a ukrajinská karta se staly důležitými motivy.

Je to vidět hlavně na předvolebních plakátech Orbánovy strany Fidesz, kde se jako hlavní myšlenka opakuje tvář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten je premiérovými lidmi prezentován jako údajný škůdce maďarského národa, který ho chce zatáhnout do války s Ruskem.  

Orbán sám sebe naopak prohlašuje za záruku míru a „dobrého krizového manažera“, jak uvedl v rozhovoru pro maďarská média. Jenomže fakta tomu moc nenasvědčují, hlavně ta ekonomická. Mnozí občané jsou nespokojení s rostoucími cenami, špatnou situací ve školství a zdravotnictví. Těm chybí například prostředky, které Evropská unie zadržuje kvůli potížím s dodržováním zásad právního státu a kvůli korupci.

Čtěte také

Luboš Palata: Orbánovi zbývá už jen ukrajinská karta. Kyjev by mu neměl pomáhat

Brusel se totiž obává, že zmíněné peníze by skončily tak jako v minulosti v kapsách několika podnikatelů spjatých s Orbánovou vládou. Přispěly by tak akorát k jejich vlastnímu obohacení, nikoli ke zvýšení životní úrovně celé společnosti.

Opoziční vůdce Péter Magyar, který poukázal na rozsáhlou systematickou korupci v zemi, slibuje změnu k lepšímu. Blokádu ze strany médií, která jsou většinou kontrolována vládou, dokázal překonat tím, že aktivně jezdil za občany, a dokázal si tak i díky sociálním sítím vytvořit kontakt s lidmi. I Orbán na to musel reagovat a začal na poslední chvíli jezdit mezi voliče také.

Komentátorka Kamila Pešeková|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Je ale otázkou, co se stane, pokud by Péter Magyar skutečně zvítězil. Mnohé z klíčových oblastí veřejného života si Orbán pojistil tím, že je schválil ústavní většinou. Takže opoziční vůdce nemůže hrát pouze o vítězství, ale přímo o zisk ústavní většiny.

A pak se ještě nabízí zcela jiná zásadní otázka: Je vůbec možné vrátit za čtyři roky zpět všechno, co Orbán učinil za posledních šestnáct let? To se zdá být z dnešního pohledu skoro nadlidské. 

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu