Páté výročí

Západ je dnes rozdělen v názoru, zda se islámští radikálové zpronevěřují své víře, která je v jádru mírumilovná, anebo zda jejich čin ukazuje na pravou podstatu islámu, která je v jádru militantní. Islámu v očích Západu příliš nepomohli ani islámští duchovní, kteří se od sebevražedných atentátů sice většinou distancovali, nicméně vesměs také připojili různá "ale", kterými naznačili, že jsme si o něco takového koledovali. Po pěti letech od tragédie v New Yorku lze říct, že je islám na Západě těžce kompromitován. Hrozba terorismu vede k zavádění bezpečnostních opatření, která by v minulosti veřejnost sotva akceptovala. Otevřeně se diskutuje o možnosti střetu civilizací, a právem na sebeobranu jsou zdůvodňovány miliardy investované do bezpečnostních opatření a na zbrojení.

11. září je zkrátka vnímáno významnou částí občanů, ne-li většinou, jako den, kdy dvacítka sebevrahů vyhlásila Západu jménem 1,3 miliardy muslimů válku. Nevíme pořádně proč, ale i kdybychom jim rozuměli, nic by to nezměnilo na přirozené reakci, totiž odhodlání se bránit. Na jedné straně si racionálně uvědomujeme, že problémem nejsou lidé jiné víry, ale fanatici, kteří vírou omlouvají zlo. Současně ale vnímáme, že těch fanatiků jaksi neubývá. Jsou s námi ve válce a je stále těžší to bagatelizovat. Nevypadá to dobře.