Parlamentní volby v Chorvatsku

Ten dosavadní, zkušený politik Ivica Račan totiž v dubnu zemřel na rakovinu. Protože se s ním počítalo jako s volebním leaderem, museli sociální demokraté rychle najít náhradu. Do čela strany se dostal Zoran Milanovič. Je to mladý politik, jehož výhodou je, že není namočen do žádných korupčních skandálů a není bývalým členem Svazu komunistů Chorvatska. Takovou minulost totiž vládnoucí strana postkomunistům vyčítá.

Co se týče programů, jejich hlavní body se shodují. Je to vstup Chorvatska do Evropské unie a NATO. V dalším se však odlišují. Sociální demokraté vyčítají vládě, že nechala v nepořádku státní finance a během jejího funkčního období obrovsky vzrostlo zahraniční zadlužení země. Na jeho zneklidňující výši káravě upozorňuje jak Mezinárodní měnový fond, Chorvatská národní banka, tak i prezident Stipe Mesič. Vláda přiznává, že je zadlužení vysoké, nicméně tvrdí, že má situaci stále pod kontrolou. Znepokojivá je i nezaměstnanost, dosahující téměř sedmnácti procent. To vše postkomunisté slibují vyřešit.

Zároveň trvají na tom, aby ve volbách napříště hlasovali jen ti chorvatští občané, kteří trvale žijí v zemi a platí tam daně. Je jich okolo čtyř stovek tisíc. Sociální demokraty to znevýhodňuje, protože diaspora většinou hlasuje pro Chorvatské demokratické společenství. To se po smrti jejího zakladatele Franja Tudžmana postupně z nacionalistického uskupení přeměnilo na klasickou parlamentní stranu s pravicovým programem. HDZ, což je jeho zkratka v chorvatšťině připravilo masivní předvolební kampaň, při které využilo známé sportovce. Například vítěze Wimbledonu, známého tenistu Gorana Ivaniševiče,, nejslavnější chorvatský fotbalový klub Dinamo Záhřeb, ale i reprezentaci, jejíž popularita obrovsky těsně před hlasováním vzrostla poté, co ve středu fantasticky porazila ve Wembley Anglii, která tak nepojede na mistrovství Evropy příští rok.

Jedno však premiérovi Sanaderovi v Chorvatsku vyčítají. Nechal totiž vyrobit předvolební šot, kde je šikovnou montáží prezentován na fiktivních schůzkách s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, papežem a dalšími výraznými osobnostmi.

Oba favorité voleb pak hodlají odstranit hlavní terče kritiky ze strany Evropské unie-vysokou korupci, nedostatečnou nezávislost soudnictví a také problematiku práv národnostních menšin a laxnost v otázce návratu uprchlíků z dob války s etnickými Srby.

Nicméně analytici oceňují fakt, že na rozdíl od předchozích volebních kampaní nepřevládají témata z dob války a nedávné historie, spojené s rozpadem Jugoslávie. Ostatně v Chorvatsku si potrpí na to, aby země nadále nebyla považována za balkánskou, ale za moderní stát jihovýchodní Evropy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .