Parazitický hmyz si dezinfikuje hostitele

Smaragdově zelené vosičky Ampulex compressa (které navzdory vžitému českému označení patří do nadčeledi Apoidea, tedy včely) jsou smrtelným nepřítelem švábů amerických (Periplaneta americana). Samička vosičky švábovi rychle vbodne vbodne žihadlo do hrudi a odletí o kousek dál. Jakmile její jed začne účinkovat a šváb je ochromen, vrátí se s dalším bodnutím. Tentokrát pomalejším, protože jeho cílem je mozkové ganglium. Jed v něm švába „ochočí“ natolik, že jej vosička může bezpečně odvést do svého doupěte. Tady hmyzí zombie otočí na záda a naklade na ni vajíčka. Asi po sedmi dnech se z nich vylíhnou larvy, které proniknou do útrob nebohého švába a postupně jej vyžerou zevnitř.

Poněkud hororový děj v sobě skrývá jeden velmi praktický problém: šváb nežije v nijak hygienických podmínkách. Jeho tělo i útroby mohou být zamořeny mnoha patogenními mikroorganismy, jako jsou například bakterie Serratia marcescens, které by mohly vývoj mladých vosiček zhatit. Parazit si to zřejmě dobře uvědomuje. Němečtí vědci sledovali jeho larvy tak, že do těla švába vyřízli malý otvor, který zakryli průhledným materiálem. Získali tak okénko, kterým mohli sledovat larvy vosiček po celou dobu jejich vývoje. Mimo jiné tak vypozorovali, že larvy pravidelně pomazávají okolní tkáně hostitele sekretem ze svých úst.

Šváb americký|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5, Jan Drewes

Analýza jeho složení odhalila, že sekret obsahuje sloučeniny mellein a micromolid, které mají antibiotický účinek a zastavují růst některých mikroorganismů. Mezi ně patří i houby a virulentní bakterie jako Serratia marcescens nebo Staphylococcus hyicus. Preventivní desinfekci známe i od několika dalších druhů blanokřídlých. Vědci proto předpokládají, že podobné chování může být mezi parazitickým hmyzem rozšířenější, než se zatím zdálo.

Zdroj: PNAS