Palestinci hromadí zbraně v pásmu Gazy

26. říjen 2006

Ani po více než čtyřech měsících se Izraeli nepodařilo osvobodit vojáka Gilada Šalita uneseného Palestinci, přestože po celou tuto dobu izraelská armáda provádí rozsáhlou operaci v pásmu Gazy.

V posledních dnech ji ještě vystupňovala. Důvodem nebylo jen ostřelování izraelských měst raketami Kásam a snaha osvobodit Šalita, ale především skutečnost, že Palestinci v pásmu Gazy nebývale vystupňovali závody ve zbrojení. Při poslední akci izraelští vojáci na hranicích Gazy s Egyptem objevili 15 podzemních tunelů, jimiž teroristé pašují zbraně. A nejsou to ledajaké tunely - profesionálně ražené štoly jsou až 12 metrů hluboko pod zemí a mají zpevněnou klenbu i koleje s vozíky. Podle izraelských zpravodajských údajů ze září už Palestinci do pásma Gazy propašovali desítky protileteckých a protitankových střel a kaťuší, 70.000 automatických zbraní, 15.000 pušek a dva a půl tisíce pistolí, 400 granátometů, čtyři miliony kulek a 20 tun výbušnin; a v neposlední řadě i 50 milionů dolarů v hotovosti.

Jen od neděle izraelští vojáci zlikvidovali devět teroristů, včetně jednoho z únosců Gilada Šalita, a 20 dalších zranili. Podle údajů OSN Izrael od konce června zabil 295 Palestinců, více než 1.100 jich zranil a stovky zajal. Přesný počet však není znám, a údaje se různí dokonce i podle jednotlivých izraelských serverů.

Vstup Izraelců do nárazníkového koridoru Filadelfi na hranicích pásma Gazy s Egyptem byl vůbec první od loňského stažení z této oblasti. Stále častěji je nyní slyšet hlasy, které požadují, aby Izrael celé pásmo, nebo alespoň koridor Filadelfi znovu obsadil, a řada nejvyšších představitelů armády novou okupaci považuje za víc než pravděpodobnou. Její realizace má v podstatě jen politický problém - kdyby vláda dala k opětovnému obsazení rozkaz, musela by zároveň přiznat, že loňské stažení prosazené premiérem Arielem Šaronem bylo vážnou strategickou chybou. Tou bohužel skutečně bylo, jenže současný premiér Ehud Olmert a řada dalších ministrů byli členy i Šaronova kabinetu a odsun nadšeně podporovali. Splnily se však ty nejpesimističtější předpovědi: pásmo Gazy se proměnilo v teroristickou základnu a pro Izrael dnes představuje mnohem vážnější hrozbu než před odsunem, palestinské ostřelování se podařilo pouze omezit, ale nikoli zastavit, a Egypt nechrání hranice a nebrání pašování zbraní ani pronikání teroristů do Gazy, jak slíbil v loňské dohodě s Izraelem. Podle izraelských zpravodajských služeb dnes v pásmu Gazy vládne Hamas společně se syrskými a íránskými vojenskými instruktory, řídícími důstojníky libanonského Hizballáhu a radikálními palestinskými kmenovými vůdci, kteří se připojili k Al-Kajdě.

Horečné zbrojení potvrdil i mluvčí ozbrojeného křídla Hamasu, který připustil, že hnutí se chce vyzbrojit natolik, aby mohlo vést válku proti Izraeli tak jako v létě Hizballáh. Hamas však zbraně nehromadí jen proti židovskému státu, ale i proti svému největšímu mocenskému soupeři, organizaci Fatah předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse. Jednání o vládě národní jednoty mezi oběma hnutími zkrachovala na neochotě Hamasu uznat třeba jen implicitně Izrael a účinkem se minula i četná Abbásova ultimáta. Místo dohody zuří mezi soupeři už několik týdnů urputné boje, které si vyžádaly okolo 180 mrtvých, a to navzdory pravidelně zveřejňovaným zprávám, že se oba rivalové dohodli na příměří. Abbás se podle svých nejbližších spolupracovníků stále víc přiklání k rozpuštění hamasovské vlády a ustavení technokratického kabinetu, případně k referendu o předčasných volbách. "Chléb je důležitější než demokracie," prohlásil nedávno Abbás v narážce na neschopnost demokraticky zvoleného Hamasu zajistit Palestincům obživu.

Abbásovo váhání s odvoláním vlády je však pochopitelné - jakmile zvolí jakékoli radikální řešení bez dohody s Hamasem, propukne na palestinských územích občanská válka. S přípravou na tuto eventualitu pomáhají Abbásovi a Fatahu Spojené státy, které uvolnily 42 milionů dolarů na rozšíření a výcvik Abbásovy osobní gardy a na nákup zbraní, vojenských vozidel a komunikačního systému. Toto americké rozhodnutí se příliš nelíbí nejen řadě Palestinců, ale ani Izraeli, který se obává, že se nakonec obrátí proti němu - k Fatahu patří i teroristická organizace Mučedníci od Al-Aksá a zbraně ze zahraničí dřív nebo později skončí v jejich rukou a budou použity proti Izraelcům, jak se to mnohokrát stalo už v minulosti. A pokud Mahmúd Abbás rozpustí vládu, Hamas ztratí poslední zábrany a v plné míře obnoví útoky na Izrael.

Palestinská občanská válka však každým dnem vypadá pravděpodobněji - Hamas má dnes v pásmu Gazy zhruba 7,500 ozbrojenců ve specializovaných jednotkách, včetně raketové či protitankové, a Mahmúd Abbás zase nařídil, aby se do konce tohoto týdne v oblasti rozmístilo 20.000 příslušníků Fatahu. Hamas oznámil, že chce své milice zřídit i na Západním břehu Jordánu, a jeho exilový vůdce Chálid Mišál prohlásil, že Hamas si bez boje vzít vládu nenechá. Do hry navíc možná ještě vstoupí Izrael, který sice v úterý oblast opustil, ale nevyloučil brzký návrat vojáků, možná už během několika dní.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: gzb
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

    František Novotný, moderátor

    setkani_2100x1400.jpg

    Setkání s Karlem Čapkem

    Koupit

    Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.