Paleoseismologie a archeoseismologie – poučení z minulosti

12. září 2011

Tragická přírodní katastrofa, při níž Japonsko zasáhlo silné zemětřesení a následně i ničivá vlna tsunami, jen podtrhla význam výzkumu, který odhaluje stopy po podobných pohromách z dávné i nedávné minulosti.

Po půlnoci z 26. na 27. ledna roku 1700 zasáhla Japonsko obrovská vlna tsunami. Její následky byly o to hrozivější, že jí nepředcházely varovné otřesy půdy. Vlna udeřila na nic netušící, pokojně spící obyvatele pacifického pobřeží. Dlouho nebylo vědcům jasné, kde se obří tsunami zrodila. Teprve moderní geologie a seismologie ji spojila se zemětřesením o síle 9 stupňů Richterovy škály, ke kterému došlo po 20metrovém posunu hornin na tisícikilometrovém zlomu táhnoucím se podél pacifického pobřeží od severní Kalifornie po Britskou Kolumbii. Nebylo to zdaleka první a bohužel zřejmě ani poslední silné zemětřesení v této oblasti. Silou nad 8 stupňů tu udeří zemětřesení v průměru každých 500 let. Vědci už odhalili stopy přinejmenším po pěti ještě starších katastrofách.

Silná zemětřesení zanechala v přírodě stopy, které zkoumá obor zvaný paleoseismologie. Na rozdíl od dávných sopečných erupcí, po nichž zbudou těžko přehlédnutelné lávové proudy a vrstvy sopečného popela, nebijí stopy po zemětřesení tak často do očí. Také pozůstatky po ničivých tsunami mívají někdy překvapivě krátký život. Například práce publikovaná zcela nedávno ve vědeckém časopise Natural Hazards konstatuje, že geologické stopy po tsunami, jež v roce 2004 zničila pobřeží Indického oceánu, v Thajsku v několika následujících letech prakticky zmizely. Pokud bychom zpětně usuzovali na velikost a sílu této tsunami jen z dochovaných usazenin, asi bychom ji hrubě podcenili.

Obor označovaný jako archeoseismologie se zabývá stopami, jimiž dávná zemětřesení poznamenala tehdejší sídliště, jednotlivé stavby a další díla lidských rukou. Někdy je velmi obtížné posoudit, zda hradby města padly pod soustředěným náporem dobyvatelů, zda se zhroutily v důsledku zemětřesení, nebo se sesypaly poté, co je nahlodal zubu času.

„Zemětřesení byla využívána a často i zneužívána k vysvětlení nejrůznějších typů historických katastrof. Nezbývá, než vrátit toto vědní odvětví zpátky na pevné základy solidních vědeckých důkazů,“ konstatuje archeoseismoložka Tina Niemiová z Missourské univerzity v Kansas City.

Následky zemětřesení v San Francisku v roce 1906

Stopy po dávných ničivých zemětřeseních jsou nesmírně důležité, protože jsou zároveň varováním pro blízkou i vzdálenější budoucnost. Například silná zemětřesení, jež postihla oblasti na zlomu táhnoucím se oblastí Mrtvého moře, formovala v historii vzestupy i pády mnoha civilizací. Dnes mohou dopadnout obdobná zemětřesení nejen na současná města a jejich obyvatele, ale vážně ohrožují i tamější jedinečné historické památky.

Zemětřesení kolem nás

O narůstajícím významu tohoto vědního odvětví svědčí i skutečnost, že nedávná konference pořádaná Americkou seismologickou společností (ASS) vyhradila archeoseismologii celou jednu jednací sekci. I když Česká republika patří k seismicky stabilním oblastem, už kousek za našimi hranicemi přináší archeoseismologie velmi cenné informace. Na konferenci ASS například referoval Stephan Schreiber z Univerzity Kolín nad Rýnem o výsledcích archeologického výzkumu v centru Kolína.

Vědci tu odhalili stopy po několika silných zemětřeseních. Jedno po sobě zanechalo poškozené stěny studny z doby starověkého Říma. O druhém zemětřesení vypovídá rozsah škod na zdivu středověké žumpy. Už z těchto výzkumů je zřejmé, že na město udeřila v minulosti opakovaně ničivá zemětřesení, která by dnes napáchala nedozírné škody nejen na majetku, ale zřejmě i na zdraví a možná i životech lidí.

Úskalí archeoseismologického výzkumu si můžeme dokumentovat na jiné „zemětřesné kauze“, na jejímž řešení se podílel Stephan Schreiber. V lykijském městě Pinara na jihu Turecka byla objevena hrobka se sarkofágem zjevně pootočeným asi o 7 ° z původní osy. Posun těžké rakve byl připisován zemětřesení. Schreiber spolu s kolegou Klausem Hintzenem ale prokázali, že sarkofág posunula exploze nálože, kterou se probourali do nitra hrobky vylupovači hrobů.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 9. 9. v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu