Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději

Operace Antimony

Byl to první výsadek do protektorátu po atentátu na Heydricha a jeho hlavním úkolem bylo obnovit spojení Londýna s domácím odbojem. V podvečer 24. října 1942 vzlétlo z britského letiště letadlo s excelentním pilotem RAF ppor. Leo Anderlem. Říkalo se o něm, že dokáže vysadit parašutisty na střechu kontaktní adresy. 

Na to spoléhali i tři parašutisté z Operace Antimony: nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a radiotelegrafista svobodník Lubomír Jasínek. Až na zemi u prvního ukazatele zjistili, že se Anderle tak úplně netrefil. 

Leo Anderle po výsadku skupiny Antimony otočil letadlo na Pardubice a nad letištěm shodili 6 bomb na hangáry a vojenské baráky, což byla krycí akce chránící parašutisty. Leo Anderle se tímto zapsal jako jediný československý příslušník RAF, který přímo napadl cíl na československém území. 

Výcvik československých výsadkářů ve Skotsku

Parašutisté z Antimony měli obnovit spojení exilové vlády s domácím odbojem. Z toho důvodu sebou do protektorátu přinesli tři radiostanice. Jednu měli sami používat, druhou měli předat ÚVODU a třetí členům Silver A.

Ze zadaných úkolů je zřejmé, že Londýn neměl žádné informace o situaci v protektorátu po heydrichiádě. Parašutisté se nemohli setkat s posledním ze Tří králů štábním kapitánem Morávkem, který byl už půl roku po smrti, stejně jako s Alfrédem Bartošem a Jiřím Potůčkem ze Silver A, kteří zemřeli během heydrichiády.

Nešťastné napojení na domácí komunisty

Gestapo během heydrichiády silně narušilo domácí odbojovou síť a parašutisté z Antimony jen těžko hledali pomoc.

Čtěte také

Komunistický odboj z okolí Čelákovic jim přislíbil spojení s Bartošem (5 měsíců mrtvým) a vylákal na nich část peněz, dvě vysílačky a nakonec i poselství od prezidenta Beneše a ministra obrany Ingra. Vše u nich o pár týdnů později našlo gestapo a navíc získalo informace o přesunech příslušníků desantu.

Koncem listopadu se výsadkařům z Antimony podařilo spojit s Vladimírem Krajinou, představitelem ÚVODU, který ovšem po heydrichiádě ztratil většinu kontaktů i svůj vliv v domácím odboji. Přesto navázali spolupráci a Krajina přes Jasínkovu vysílačku poslal do Londýna několik zpráv.

Živé nás nedostanou

K vyzrazení Antimony dopomohl konfident Karel Čurda. Závorka s Jasínkem se ukrývali v domku Emila Lukeše u plovárny v Rovensku pod Troskami. Učitel z Veselé Hlaváček uzavřel s gestapem dohodu, že prozradí úkryt parašutistů, pokud se s nimi bude nakládat jako s válečnými zajatci a pokud se on sám bude moci zabít. 

Čtěte také

František Závorka s Lubomírem Jasínkem se raději otrávili, než by se dostali do spárů gestapa. Stanislav Srazil byl dopaden později 16. ledna v Horní Kalné a pod nátlakem přinucen podílet se na radiové protihře Hermelín.

Srazilovy depeše ale obsahovaly varování, která měla Londýn na falešné zprávy upozornit. Gestapo časem vyhodnotilo radiovou hru jako neužitečnou a spojení ukončilo. Stanislava Srazila, posledního ze skupiny Antimony, převezli do Terezína a 20. dubna 1944 popravili. 

Spustit audio

Související

  • Lesníci a hajní v odboji

    Pracovat za války v lese a nezajímat se o odboj, to prostě nešlo.

  • Telegrafia matka Tesly

    Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.

  • Zapomenutá historie Choceňského Polska

    Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov  v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.