Oteplení planety o půl stupně může pro některé národy představovat hranici mezi životem a smrtí, říká analytička Jungwirth Březovská

„Jednání se účastní delegáti ze 190 států a musí se domluvit na skoro 150 agendách,“ dokládá, jak náročné je shodu prosadit. „Nyní vlády souhlasily s odklonem od uhlí, ale i od ropy a zemního plynu. Vyjednávání probíhají už skoro 30 let a teprve až v posledních letech se nám skutečně daří mluvit konkrétně o jednotlivých fosilních zdrojích.“

Čtěte také

iROZHLAS

Konec éry fosilních paliv? Co všechno přinesla klimatická konference OSN

I přes velký posun je dohoda nedostatečná pro malé rozvojové státy. „Pro ně není hranice oteplení o půl stupně jenom nějaké pomocné číslo jako u nás. Pro ně je to hranice mezi životem a smrtí,“ uvádí. „Pro ně je to otázka, jestli ztratí kulturu, živočichy, rostliny. Proto by mnohem radši viděly tvrdší jazyk a shodu na tom, že například do roku 2030 by státy měly snížit emise o určité procento.“

Ohrožené jsou i státy závislé na vývozu fosilních paliv. Těm hrozí, že s poklesem poptávky klesnou příjmy do státní kasy a země se propadne do ekonomické krize. Příkladem takového státu by mohla být Kolumbie, která na COP28 v rámci prevence uzavřela pakt s Francií a Keňou týkající se transformace ekonomiky na obnovitelné zdroje.

Větší emise než Čína

Výraznou roli hrají i velké státy zpravidla výrazně přispívající ke znečištění. „Spojené státy mají zvláštní roli, protože patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů, ale bojovaly proti tomu, aby vznikl fond pro ztráty a škody, symbolicky do něj přispěly málo,“ analyzuje Jungwirth Březovská.

Romana Jungwirth Březovská|foto:Jan Kaliba, Český rozhlas

Spojené státy se proti klimatickým opatřením nevymezují poprvé, už v roce 2015 odstoupily od Pařížské dohody a nyní se vymezovaly i proti dohodě na COP28 „USA byly dlouhodobě proti tomu, aby se v závěrečném textu zmiňovalo, že rozvinuté státy mají být lídry v dekarbonizaci, a hodně prosazovaly, aby byly podmínky nastaveny stejně pro všechny,“ popisuje.

Naopak další velcí producenti emisí jsou si důsledků svého počínání vědomi a vyjádřili se souhlasně. „Jak Čína, tak Indie ví, že z dlouhodobého pohledu je face out fosilních paliv nutný. Ale tím, že jsou zranitelné a že jsou pro ně fosilní paliva důležitá, potřebují určitý čas na odstup,“ vysvětluje. „Nicméně je zajímavé, že Česko má mnohem vyšší emisní stopu na obyvatele než Čína nebo Indie.“

Čtěte také

Jako léčit rakovinu zaříkávadly. Navrhovaný závěr klimatické konference je pro Západ zklamáním, popisuje zpravodaj

Dopady naší uhlíkové stopy ale zatím nepociťujeme v plném rozsahu. „Už nyní pociťujeme různé dopady, ať už v oblasti zdraví, potravin, nebo zemědělství. Vidíme, že naše lesy jsou zničené mimo jiné právě kvůli dlouhodobým suchům,“ vyjmenovává.

Do budoucna by se k výkyvům počasí mohla přidat i bezpečnostní rizika. „Změna klimatu přispívá k intenzitě agresivity a ke vzniku konfliktů,“ konstatuje a dodává, že postupující změny mohou ohrožovat zemědělství a vyvolají intenzivní migraci obyvatel do bezpečnějších a pohostinnějších oblastí, jakou je i Česká republika.

Změna, nebo cár papíru?

Podle dohody nyní musí každý stát zformulovat své závazky a podle nich začít snižovat emise. „Každý stát si to naplánuje podle sebe a zároveň od roku 2025 budou muset všechny státy světa reportovat data velmi podobným způsobem, což nám umožní lépe sledovat, jak na tom který stát je a který je v čele dekarbonizace a který ne,“ přibližuje Jungwirth Březovská.

Odpovědnost tak nenese žádná mezinárodní organizace. „Jestli to budou jenom slova na cáru papíru, nebo ne, záleží na státech, protože nemáme žádného globálního policistu, který by nás penalizoval za to, že neplníme své cíle,“ doplňuje.

Čtěte také

Dohoda z COP28 je přelomová, tvrdí ministerstvo. Je to jen deklarace, která je výhodná pro fosilní průmysl, oponuje novinář

Česko patří mezi velké obhájce jaderné energetiky, proto je pro nás přechod na obnovitelné zdroje náročný. „Nemyslím si, že se střílíme do vlastní nohy, ale je pravdou, že ta transformace bude nákladná,“ domnívá se. „Podle vládního prohlášení bychom měli odstoupit od uhlí do roku 2033, ale už teď víme, že možná termín ukončení bude mnohem dřív, protože uhlí bude tržně vytlačeno obnovitelnými zdroji energie.“

Bude ovšem potřeba zajistit spravedlivou distribuci finanční podpory. „Často se kritizuje, že velká řada prostředků směřuje k subjektům, které produkují nejvíce emisí a zapříčinily současný stav. To se může zdát jako nespravedlivé,“ upozorňuje. „Podle některých je potřeba spíše podporovat nové byznys modely, které se už od začátku orientují na nízkoemisní technologie.“

Příležitost pro investice a inovace

Řešení klimatických změn nám přináší celou řadu benefitů. Mnozí je proto považují za investiční příležitost a podnět k vývoji. „Myslím, že je potřeba přenastavit to, jak fungujeme,“ apeluje. „Budeme žít v hezkém prostředí, kde nám bude dobře. Nebudeme umírat na špinavý vzduch a na pesticidy v našem jídle.“

Čtěte také

iROZHLAS

Fakta ukazují, že spalování fosilních paliv vede v Česku k předčasným úmrtím, říká právnička

Udržitelné zdroje nám zároveň zajistí větší energetickou soběstačnost, a tím i odolnost vůči potenciálním dalším energetickým krizím.

Je však nutné mít na paměti, že jakákoliv změna je součástí dlouhodobého procesu a její zavedení se neprojeví hned. „Klimatická vyjednávání nejsou fotbal. Není to zápas, kde jedna strana vyhraje, druhá prohraje a lze velmi jasně určit, kdo byl jak úspěšný, kolik dal gólů,“ nabádá k trpělivosti a systematické práci analytička Romana Jungwirth Březovská.

Více informací o výsledcích klimatické konference OSN, obnovitelných zdrojích nebo ochraně lesů a zemědělské půdy si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Jan Kaliba.