Osvětim jako architektonické dílo: „Je dobře, že proti tomu židovská komunita vystoupila”

Koncentrační tábor Osvětim
Koncentrační tábor Osvětim

To říká šéfredaktor Židovských listů Tomáš Jelínek. Francouzské muzeum totiž označilo koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi za architektonický úspěch hnutí Bauhaus. Výstava s názvem Duch Bauhausu, kterou otevřelo pařížské Muzeum dekorativního umění zahrnuje i plány tohoto tábora z pera důstojníka SS architekta Fritze Ertla.

Šéfredaktoru Židovských listů Tomáši Jelínkovi ze spolku Magen to zní absurdně. „Nedohledal jsem, jak je to celé prezentováno návštěvníkům muzea. Je třeba si uvědomit, že nacismus a vraždění lidí za druhé světové války v koncentračních táborech nebylo izolováno v německé společnosti. Nepodíleli se na něm jen architekti, ale i vědci, firmy a další. Pokud tam bude kontext toho, kam až tvůrci Bauhausu dokázali v duchu nacismu dojít, tak bych to neviděl jako selhání muzea. Pokud je to ale tak, jak říkáte, tak je to správné, že proti tomu Židovská komunita ve Francii vystoupila,” myslí si.


Nacisté Bauhaus považovali za příliš levicový, takže tu školu zavřeli. Sami ale adoptovali učení Bauhausu, sériovost výroby, prefabrikaci. Jiří Boudník

Nejvíce budov vystavěných ve stylu Bauhausu se nachází v Tel Avivu. Němečtí židé, kteří sem ve 20. a 30. letech emigrovali, zde vyprojektovali čtyři tisíce budov v jeho duchu. „Funkcionalismus a Bauhaus jsou témata, která spojují Izrael a Československo, dnešní Česko. Tel Aviv je ukázkovým místem,” říká Jelínek.

Řemeslo a nové technologie

Další host Plusu, architekt Jiří Boudník, vysvětluje původ a podstatu Bauhausu. „Byla to výtvarná škola založená Walterem Gropiusem hned po první světové válce. On sám pro tuto školu navrhnul minimalistickou budovu, která odrážela jeho vizi funkcionalistické architektury.”

Bauhaus byl charakteristický sloučením nových technologií ve stavebnictví s uměním. „Každý student v této škole se musel naučit nějakému řemeslu, například truhlářem nebo zámečníkem. Tyto znalosti pak mohl skloubit s novými technologiemi ve stavebnictví,” říká.

Za paradox označuje Boudník fakt, že nacisté v roce 1933 školu Bauhausu zavřeli, protože pro ně byla příliš levicová. „Sami ale adoptovali učení Bauhausu, sériovost výroby, prefabrikaci. Projevilo se to v nacistických budovách, které stavěli za války. Například Auschwitz, tam jsem osobně navštívil továrnu na výrobu syntetického kaučuku. Ta byla postavená během dvou let, právě díky industrializaci výroby.”