Osudy vědců 1968: Z univerzity musela do knihovny. Jmenuje se Libuše Hrabová
Brzy bude uznávané odbornici na středověké dějiny Libuši Hrabové 90 let. V době normalizace se z vysokoškolského prostředí dostala do Státní vědecké knihovny v Olomouci. Dobrovolně to ale nebylo.
„Koncem 60. let jsem se připravovala na docenturu a psala práci o humanistické historiografii. Tehdy mne ale přesvědčili, že musí být napsaná v němčině,“ vzpomíná Hrabová. Pražské jaro tak strávila překládáním, „což byla dost velká ztráta zážitků. Nakonec jsem práci v lednu 1968 obhájila, ale vyšlo to až v roce 1991,“ dodává.
Libuše Hrabová je dodnes uznávanou historičkou středověkých dějin, badatelkou v oblasti slovansko-německých vztahů a odbornicí na dějiny Polabských Slovanů. Celoživotně ji pak zajímaly zaniklé evropské národy. „Téma malých národů, které se dostaly pod tlaky velkých mocností a nakonec zanikly, jsem zpracovávala od mládí,“ říká autorka.
Taková prvorepuliková kantorka
Vědci byli za normalizace považováni za zvlášť nedůvěryhodné, říká historik
Pronásledování, vězení nebo emigrace. Takový byl osud mnohých vědců po srpnových událostech roku 1968. Možnosti pravidelného kontaktu se svobodným světem byly opět omezeny na minimum a vědecká pracoviště byla vystavena dozoru komunistických orgánů. Jak normalizace proměnila československou vědu?
Podle studenta Hrabové, a taky historika Jana Stejskala profesorku vždy zajímali nejen Polabští Slované, ale i Litevci a dnes už neexistující národy. „Byla pro nás nesmírně vzdělanou učitelkou navazující na tradice prvorepublikových kantorů. Hluboká znalost jazyků i pramenů, konzistentní práce s přednáškou. Na druhou stranu to byla nesmírně moderní žena se smyslem pro humor,“ vzpomíná.
Na katedru historie se vrátila až po roce 1989, kde je dodnes aktivní. „Kariéru jsem vlastně nikdy nedělala. Protože mi bylo jasné, že když se ženě podaří udělat ze svého koníčka zaměstnání, tak má obrovské štěstí. To se mi povedlo,“ dodává historička Libuše Hrabová.
Související
-
Osudy vědců 1968: Wichterle mohl zůstat v Kanadě. „Odmítl to, chtěl pracovat tady,” říká jeho syn
Jaký byl osud iniciátora dokumentu Dva tisíce slov a významného vědce Otto Wichterleho?
-
Osudy vědců 1968: Husák mi napsal, že když se ze stáže hned nevrátím, jsem emigrant, vzpomíná Makeš
Jméno Františka Makeše znají odborníci celého světa. Objevil biochemické metody využití enzymů při restaurování a analýzách uměleckých děl. Doma takové ovace nesklízí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.