Oslavovali diktátory i hodnoty totalit. Ve 20. století se umělci dávali do služeb ideologiím
Velký básník vysvětluje, proč napsal poému o jednom z nejkrvavějších světových diktátorů. Talentovaný prozaik informuje veřejnost o ideologickém zázemí svého režimně konformního a hojně oceňovaného románu. Výborná herečka se svěřuje, odkud čerpá inspiraci... Umělci ve službách ideologií adorují veršem, prózou i hudbou jak hodnoty totalitních států, tak i jejich představitele. Výběr z těchto děl připravil Pavel Hlavatý. Kontext citovaných úryvků je dotvářen dobovými záznamy.
Zazní také – ve verších skvělého českého básníka – oslava poprav. Jako kontrapunkt také uslyšíte, jak se čeští spisovatelé jako celek, a to hned po konci druhé světové války, vyrovnávali se služebností některých autorů vůči nacistické ideologii a režimu.
Čtěte také
V ukázkách z rozhlasového archivu zazní umělecká díla, rozhovory a vzpomínky, které jsou doplněny nově natočenými pasážemi z dalších uměleckých děl a úryvky z odborné a memoárové literatury.
Umělci, z jejichž děl uslyšíte v Tématu Plus ilustrační ukázky, patří z velké většiny k těm hodnotným – minimálně částí svého díla. Přesto jsou – pro úplnost i pobavení – vybrány i ukázky spíše obskurantní.
„Totalitní ideologie si dělají totální nárok na ovládání společnosti a soukromí jedinců. Motivace umělce k podpoře či dokonce službě byly rozmanité – od víry v doktrínu a vůdce po pragmatickou snahu mít možnost se prezentovat až po ekonomické zájmy a společenské výhody. A také jde o strach o svobodu či život svůj a blízkých,“ shrnuje různost motivací historik a filozof Petr Hlaváček.
Spolu s ním v Tématu Plus hovoří také literární historik Eduard Burget.
Jak a proč sloužili někteří umělci totalitním režimům a ideologiím, tedy nacismu, komunismu a fašismu? A proč totalitní ideologie umělce vůbec potřebovaly? Styděli se za svou službu alespoň někteří? A je ideologií také demokracie?
Související
-
Gottův podpis Anticharty? Sám si nikdy nedokázal přiznat, že se zachoval neslušně, míní režisérka
Režisérka dokumentu Karel tvrdí, že natáčení posledního roku zpěvákova života bylo velmi těžké. „Bylo to pro mě silné,“ říká Olga Malířová Špátová.
-
Bratislavskou lyru nejdřív opanoval Karel Gott. Později ho vystřídal Elán a slovenský pop
Konec června byl v socialistickém Československu tradičně věnován hudebnímu festivalu populární písně Bratislavská lyra. Jak soutěž pomohla slovenské populární hudbě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
