Osekvenování živé fosilie
Mezinárodní tým vědců osekvenoval genom jednoho z nejpozoruhodnějších živočichů na zemi - lalokoploutvé ryby latimérie podivné.
Linie lalokoploutvých ryb vyhynula asi před 70 miliony let – to si alespoň vědci mysleli až do roku 1938, kdy byl u pobřeží východní Afriky vyloven živý exemplář latimérie podivné (Latimeria chalumnae). Vypadal zcela stejně jako lalokoploutvé ryby, které známe z 300 milionů let starých fosilií. O něco později byl v Indonésii objeven další živý druh lalokoplouté ryby - latimérie celebeská (Latimeria menadoensis). Latimérie patří spolu s bahníky do skupiny nozdratých ryb, mezi nimiž byl kdysi i předek obojživelníků. Pohled na jejich genom je tedy mimořádně zajímavý i proto, že může přinést informace o vzniku suchozemských obratlovců.
Osekvenování genomu latimérie podivné potvrdilo to, co si vědci mysleli už delší dobu: její geny se vyvíjejí pomaleji než u jiných organismů. Důvodem je patrně to, že tyto ryby se nemusejí nijak přizpůsobovat. Jsou specializovány na život v extrémních podmínkách hlubinného prostředí, které jsou dnes prakticky stejné jako před 300 miliony lety.
Kromě toho, že osekvenovali kompletní genom africké latimérie podivné, který obsahuje asi 3 miliardy bází, se vědci podívali také na RNA obou druhů latimérií a bahníků. Výsledky jim umožnily porovnat jejich geny, které se exprimují v mozku a vnitřních orgánech, s geny dalších obratlovců. Došli tak k závěru, že nejbližšími živými příbuznými čtvernožců nejsou latimérie, ale bahníci.
Zdroj: SciecneDaily, Nature
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
