Orbánovi europoslanci se pokoušejí o přeskupení sil Evropského parlamentu, všímá si Der Standard

Čtěte také

Maďarský novinář: Orbánova vláda před veřejností částečně tají svůj očkovací plán

Viktor Orbán by se rád stal sjednotitelem evropských euroskeptiků. K projektu by se tak mohli připojit i další spojenci Salviniho – francouzské Národní sdružení Marine Le Penové, rakouští Svobodní nebo Alternativa pro Německo. Od rozhovorů je k přeskupení sil zatím daleko. Teoreticky by se ale euroskeptici mohli stát druhou nejpočetnější frakcí v Evropském parlamentu.

Pokud by se Orbánovi povedlo přeměnu provést ještě letos, mohl by výrazně promluvit do volby nového předsednictva a šéfů výborů Evropského parlamentu. Blíží se totiž pravidelná výměna v polovině funkčního období. Dosud zvládala koalice lidovců, sociálních demokratů, liberálů a zelených krajní pravici přehlasovat. Druhou největší frakci už by ale nebylo tak snadné obcházet.

Od havárie ve Fukušimě je to už deset let

Před deseti lety obletěly svět záběry z Japonska. Následkem zemětřesení a vlny tsunami tehdy zemřelo přes 20 tisíc lidí. Hlavním symbolem událostí ale byla havárie v jaderné elektrárně Fukušima.

Čtěte také

10 let od Fukušimy. Čeští vědci ukazují, jak pomocí diamantu zvýšit bezpečnost a efektivitu jaderného provozu

Podle listu South China Morning Post má zvlášť ve východní Asii mnoho lidí incident v živé paměti. I s odstupem vědí, co 11. března 2011 dělali. Hongkongský deník připomíná, že nehoda v elektrárně přiměla některé státy přehodnotit dosavadní energetickou politiku. Samotné Japonsko mělo před deseti lety 54 jaderných reaktorů, dnes fungují pouze čtyři.

Francouzský Le Monde bere čtenáře do rybářských měst a vesnic nedaleko Fukušimy. Za deset let se život na mnohá místa vrací jen pomalu, dědictví tsunami se nedá přehlédnout. Nejviditelnějším symbolem je betonová hráz, která chrání sídla na pobřeží v délce 400 kilometrů.

S pěti metry na výšku a čtyřmi na šířku třeba ve městě Taro zakryla výhled na moře. Někteří rybáři se s betonovou zábranou nedokážou smířit. Jiným se zdá, že hráz dodává lidem pocit falešného bezpečí. Rekonstrukci měst zpomalil odliv mladých obyvatel. Ani výstavba nových domů ale nezajistí oživení oblasti, píše Le Monde.

Rok od pandemie je v Evropě třetí vlna

WHO vyhlásila nemoc covid-19 za pandemii 11. března 2020. V té době bylo na celém světě hlášeno 118 000 infekcí a mrtvých bylo téměř 4300 lidí. Teď začíná třetí vlna i v Německu, píše zpravodajský server ZEIT Online.

Čtěte také

Petr Holub: Německo chrání nás. Jak dlouho ještě?

Autorem tvrzení je šéf institutu Roberta Kocha Lothar Wieler, který se v Německu stará o epidemická data. Už včera německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že Německo čekají tři až čtyři těžké měsíce. Lothar Wieler vidí v očkování populace v prvé řadě závod s časem, protivníkem jsou mutace. Vidí ale světlo na konci tunelu. Na podzim by podle něj mělo mít díky vakcíně imunitu už 80 procent Němců. 

Čtenáři serveru Frankfurter Allgemeine Zeitung dnes najdou na hlavní stránce rozhovor s  primářem interny sokolovské nemocnice Martinem Strakou. Český lékař mluví o přepracovaném personálu nemocnice, mladých pacientech a vyzdvihuje pomoc, které se Česku dostává ze zahraničí. 

Ve Francii začne v pondělí očkování proti covidu i v lékárnách. Už teď ale běží pilotní projekt v Bretani, informuje list Le Figaro. V Brestu, Rennes nebo Saint-Brieuc dostane tento týden první dávku vakcíny zhruba 450 lidí. Od pondělka bude moct očkovat každý francouzský lékárník.

Celý přehled tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiozáznamu.