Opoziční Aréna

Sazce se takto podařilo vytvořit dojem, že vybudovala opoziční arénu, což je přístup v byznysu neobvyklý. To, že vláda odmítla Sazce ručit za půjčky, nebyl žádný zločin. Jedná se o riskantní podnikatelský záměr a obezřetnost politiků, spravujících veřejné prostředky, byla zcela na místě. Vyčítat vládě, že se odmítla účastnit loterie, zda na sebe luxusní hala vydělá, anebo zda se kvůli vysokému vstupnému potopí v dluzích, asi nebylo šikovné. Byznysu by spíše prospělo velkorysé prohlášení ve smyslu, co bylo - bylo, teď ať hlavně uspějí naši hokejisté. Sazka má navíc dobrý důvod udržovat s politiky vztahy co nejsrdečnější. Může na nich záviset budoucí existence exkluzivních daňových výhod.

I nezkušený, začínající lobbista by tedy v předvečer jednání vlády o mzdách státních zaměstnanců šéfovi Sazky poradil, aby v obchodním zájmu učinil vše, co je v jeho silách, aby poslanci, ministři a především ministr financí a premiér nechyběli v nové hale u dojemného dětského zpěvu státní hymny. Například proto, aby je ani nenapadlo, že těch odhadem dvě stě sedmdesát tisíc nespokojených státních zaměstnanců, kterým letos hrozí snížení platu, by si mohli udobřit mimo jiné například právě z daňových odvodů uvalených na Sazku. Vláda v noci na dnešek problém státních zaměstnanců neuzavřela a nepochybně se pokusí odvrátit konflikt. Rozhodne prý vývoj státního rozpočtu a pod vývojem rozpočtu se nerozumí pouze škrty. I v rozpočtových příjmech může dojít k vývoji.