Ondřejovský dalekohled prošel modernizací, vědcům teď nabídne víc možností

29. červen 2020

V roce 1967, kdy Astronomický ústav Akademie věd dalekohled pořídil, patřil mezi největší na světě. Dnes už existují daleko větší zařízení pro pozorování vesmíru. Svůj význam ale ani v konkurenci neztratil.

Modernizace vyšla jen na 2,5 milionu korun – to je ve srovnání s miliardovými částkami za úplně nový přístroj, cena poměrně nízká, vysvětluje Pavel Pintr. „Tím, že modernizujeme jenom určitou část a dalekohled jinak zůstává celkově zachovaný, jsou náklady mnohem nižší.“

Čtěte také

Tři z celkem šesti zrcadel nahradilo zařízení, vyvinuté v turnovském Ústavu fyziky plazmatu, které je podstatně méně náročné na údržbu.

Díky odbornému vylepšení budou mít výzkumníci k dispozici více světla, což umožní pozorování i slabších objektů. Dalekohled je teď účinnější také při pozorování větších ploch a nabídne víc možností při využívání fotometrie a spektroskopie.

Ačkoli se, co do velikosti, nemůže Perkův teleskop s dnešními až osmimetrovými dalekohledy měřit (má totiž jen dvoumetrový průměr), podle Petra Kabátha z Astronomického ústavu Akademie věd je stále schopný dělat velkou vědu.

autoři: Petr Kološ , marz
Spustit audio

Související