Zemřel český astronom Luboš Perek. Zasadil se o vznik největšího dalekohledu v Česku

17. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Luboš Perek před pamětní deskou u největšího dalekohledu v České republice

Ve věku 101 let zemřel český astronom Luboš Perek, uznávaný expert přes mezinárodní vesmírné právo při OSN. Na Facebooku to oznámila jeho rodina. 

Když byl v srpnu 1967 v Ondřejově slavnostně zprovozněn největší astronomický dalekohled v Česku, ještě nenesl jméno po astronomovi Luboši Perkovi, který se o jeho stavbu zasadil. To dostal až v roce 2012 na počest tohoto muže, který se zabýval planetárními mlhovinami i otázkou kosmického smetí.

Perek mezi roky 1968 a 1975 šéfoval Astronomickému ústavu Akademie věd, byl také generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie. V 60. letech přednášel v zahraničí. 

Největší dalekohled v Česku

Ondřejovský přístroj byl několikrát modernizován a stále zůstává největším dalekohledem v Česku. I dnes je v plném provozu – pozorování zde probíhají prakticky každý třetí den.

Perkův dalekohled v Ondřejově

Hlavní zrcadlo dalekohledu má průměr dva metry a otočná kopule, ve které je umístěný, váží téměř dvě stě tun. Při zprovoznění v druhé polovině šedesátých let dokonce figuroval v první desítce největších dalekohledů na světě. Dnes už patří do kategorie středních dalekohledů.

Pro astronomické pozorování je velmi důležitá stálost teploty, proto bývala za mrazivých nocí astronomům pořádná zima. Jiří Grygar, který měl tehdy nový dalekohled na starost, vše vysvětloval posluchačům již před 50 lety.

„Musíte si totiž uvědomit, že vrstvy vzduchu, které mají různou teplotu se neustále promíchávají. Vzduch se tetelí, jako to vidíme někdy v létě nad teplou vyhřátou plochou a přesně to by se dělo i v kopuli. Kdybychom měli teplou kopuli, teplé zrcadlo a nad tím studenou atmosféru, tak bychom přirozeně dostali velmi špatné obrazy hvězd,“ říká Grygar na archivním záznamu.

Perkův dvoumetrový dalekohled v ondřejovské hvězdárně v provozu od roku 1967. K pozorování ho i dnes využívají vědci z celého světa

Dnes už se vědci s mrazy potýkat nemusí. V kopuli dalekohledu je sice stále stejná teplota jako v okolí, astronomové ale mohou sedět v teple u svého počítače. Dalekohled se totiž dá ovládat před internet. Čeští astronomové si pro své potřeby vytvořili speciální program, a velmi úzce spolupracují například s estonskými kolegy.

Člověk, který dalekohled zrovna ovládá „pracuje doma ve své kanceláři nebo kdekoli jinde a může ovládat jak dalekohled, tak i další přístroje. Přímo na místě musí být jeden noční asistent jako záloha, kdyby se třeba nečekaně zatáhlo nebo kdyby přišla bouřka, aby mohl zavřít kopuli,“ popisuje dnešní práci v dalekohledem Miroslav Šlechta z Astronomického ústavu Akademie věd.

Perkův dalekohled už v současnosti neslouží k hledání nových hvězd, ale spíše k pozorování vesmírných dějů. Středně velké dalekohledy umožňují například pozorovat jednu hvězdu i několik let v kuse. Ten ondřejovský jich monitoruje téměř tisíc.“

Celý rozhovor si poslechněte v audiu.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související