Ondřej Vaculík: Býti Rusem

6. duben 2022

Býti dneska Rusem není jen tak. Zvláště takovým, který nesouhlasí s agresivní ruskou politikou představovanou Vladimirem Putinem. Nikdo neví, kolik odpůrců jeho režim v Rusku má, protože protestovat v Rusku vyžaduje obrovskou odvahu. Oproti represím našich totalitních poměrů 80. let minulého století ruská policie zasahuje vůči demonstrantům neobyčejně brutálně.

Miroslav Karas, bývalý zpravodaj České televize z Polska a Ruska, říká: „Na demonstraci vás zasáhnou holí do tváře, do hrudi, břicha, zad – ať jste žena, nebo muž… Nejmenším trestem je finanční pokuta a pár dní ve vězení.“ Takového odporu jsou schopni jen ti nejodvážnější, kteří v Putinově despotickém režimu tvoří sotva jednu desetinu promile občanů.

Čtěte také

Ostatně Rusové mají s krutými režimy zkušenosti už od Leninových dob, nemluvě o Stalinovi. Během sta let hrůzovlád tvrdá perzekuce postihla stovky tisíc, ba miliony Rusů. Tak se režim vždycky zbavoval svých elit, což jsme přičítali bolševismu a nenávistné ideologii.

Dnes s hrůzou poznáváme, že ke krutovládě není bolševismu a marx-leninské ideologie ani zapotřebí. S demokratickými poměry Rusové nemají téměř žádných zkušeností, snad kromě krátkého období Gorbačovovy perestrojky či následující etapy Jelcinovy.  

Oprostit se od temné minulosti

Pro takzvané obyčejné lidi, Rusy, je bezpečnější Putinův režim aspoň na oko podporovat,než mu čelit. Statistika o jeho oblíbenosti je zkreslená. Vzpomeňme si, jak u nás v posledních komunistických volbách šlo k urnám 95 procent voličů, a proti tomu jaké všelidové nadšení jen o pár měsíců později přinesl listopadový převrat. Také Chartu 77 podepsala tak jedna desetina promile občanů.

Čtěte také

Hrůzyplnost války na Ukrajině si většina Rusů uvědomuje. Ta okolnost, že ruská armáda vtrhla na Ukrajinu, a nikoli obráceně, jim dochází také. A mnozí Rusové se obávají toho, že u nich může vládnout ještě i horší režim, než je ten Putinův. Že je vlastně všechno možné a oni budou ještě bídnějšími.

Na nápravu politických a společenských poměrů vždycky měla velký vliv kultura. Proto ruskou kulturu a její tvůrce nezatracujme, naopak. Znamenitě to vyslovil Semjon Byčkov, šéfdirigent České filharmonie:

„Ruskou kulturu, jazyk a vznešené tradice mám v krvi. Vždy jsem měl a vždy budu mít. Synové a dcery ruského národa obohatili svět mimořádnými uměleckými díly a vědeckými objevy. Trápí mě, že se Rusko není schopno oprostit od své temné minulosti.“

Ondřej Vaculík

Proto je chyba, že opera Národního divadla neuvede připravované klasické dílo Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky, ačkoliv jejich libreto je fantaskní a vzniklo podle jedné z Gogolových povídek. Kulturní Rusové, nesouhlasící s agresivní Putinovou politikou, musí cítit naši podporu, nikoli zatracení za to, že jsou Rusové. Jejich boj za lepší Rusko je také bojem naším. Pomozme jim.

Autor je spisovatel a komunální politik

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio

Více z pořadu