Ondřej Soukup: Sociologické průzkumy přesvědčují Rusy, že protestovat proti Putinovi nemá smysl
Všechny sociologické výzkumy posledního roku, ať již je prováděly státní, nebo nezávislé organizace, ukazují, že více než 60 procent Rusů podporuje válku na Ukrajině. Přičemž ten poměr se prakticky nemění, mírný propad byl jen na konci loňského září po vyhlášení mobilizace. Ale už na konci roku byla podpora zase na původních hodnotách.
Vyvolává to ale otázky. Pokud je válka natolik populární, proč má armáda tak obrovské problémy se získáváním dobrovolníků na frontu?
Čtěte také
Dobře, riskovat život není ochoten každý. Ale proč si tak málo Rusů vyzdobilo své automobily symbolikou s písmenem Zet a naopak vidíme stížnosti, že jim někdo v noci takové auto posprejoval? Proč nejsou žádné demonstrace, pokud nejsou oficiálně organizované a účast na nich je povinná?
Problém je přirozeně v samotných sociologických výzkumech během války. Sami vědci přiznávají, že jen asi 8 procent tázaných je s nimi vůbec ochotno mluvit. Není divu, představte si, že by třeba v socialistickém Československu konce 70. let zazvonil telefon a někdo se představil jako výzkumník a zeptal by se „Co si myslíte o Chartě 77?“. Kolik lidí by odpovědělo, co si opravdu myslí?
Jste ochotni nesouhlasit s carem?
Jak říká socioložka Darja Pavlova, hlavním problémem je, že značná část lidí prostě nemá žádný názor. „Podle našich výzkumů největší část tázaných jednoduše nechce o věcech přemýšlet, protože je přesvědčená, že na jejich názoru stejně nezáleží,“ vysvětluje Pavlova.
Čtěte také
Nejlépe to ukazuje zjištění skupiny Russian Field. Ta totiž zkusila formulovat otázky jako „Podpořili byste Vladimira Putina, pokud…“
A schválně si vybírala témata, která by ruský prezident sotva podpořil. Jako třeba kdyby se rozhodl zítra zastavit válku nebo souhlasil s návratem k hranicím s Ukrajinou z února loňského roku. A světe div se, skoro 80 procent respondentů by Putinovo rozhodnutí podpořilo, ať by se týkalo čehokoliv. Jako kdyby po frázi „Podpořili byste rozhodnutí Vladimira Putina“ už tázaní přestali poslouchat, čeho se rozhodnutí bude vůbec týkat.
Což je na jednu stranu dobrá zpráva, že pokud by se z nějakého důvodu Putin skutečně rozhodl válku zastavit, Kreml by neměl zásadní problém přesvědčit většinu obyvatel, že je to tak správně. Na stranu druhou, dokud se tak ruský prezident nerozhodne, stejná většina ho ve válce bude podporovat.
Sociolog Grigorij Judin upozorňuje, že hodnota takových průzkumů je malá. „Protože ve skutečnosti otázka zní, jste ochotni nesouhlasit s carem při vědomí všech následků? Takových lidí je asi 20 procent, ale to jsme věděli už předtím,“ tvrdí Judin.
Podle něj je dalším problémem těchto sociologických průzkumů, že při jejich četbě se Rusové přesvědčují o tom, že naprostá většina jejich spoluobčanů s válkou souhlasí. A to je přesně to, co Kreml potřebuje.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
