Ondřej Soukup: Když nejde jen o klášter
V centru Kyjeva začíná být poměrně živo. Jde o Kyjevsko-pečerskou lavru, nejstarší kyjevský klášter. Jeho metropolita Pavel byl obviněn ze schvalování války a je v domácím vězení. Soud nařídil všem zbývajícím mnichům Ukrajinské církve moskevského patriarchátu vyklidit klášter, ti to ale odmítli.
Metropolita Pavel, přezdívaný Paša Mercedes, věru není všeobecně uznávanou postavou. Jenže tady nejde jen o jeden klášter z 11. století, ale o celkové směřování ukrajinských pravoslavných.
Čtěte také
Pavel, občanským jménem Petro Leběď, je pro své odpůrce ztělesněním všech hříchů církve, podřizující se moskevskému patriarchátu. Záliba v okázalém životním stylu, ze které vyplývá dříve zmíněná přezdívka. Hodinky za desítky tisíc dolarů a italské boty v ceně menšího motocyklu.
Dlouholetá podpora myšlenky „ruského světa“, která víceméně tvrdí, že ukrajinský národ je jen podmnožinou národa ruského. Zveřejněné odposlechy, kde metropolita tvrdí, že obyvatelé Chersonu radostně vítali ruská okupační vojska. V klášteru měly sídlo různé ruské nacionalistické organizace. Sám Pavel dovedl být agresivní a arogantní. Rozhodně to není pastýř, který by společnost spojoval.
Kirill válku podpořil
Problém je ale mnohem širší. Nejpočetnější církví na Ukrajině je právě Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu. Kromě ní hlavně na západě země funguje řeckokatolická církev a Pravoslavná církev Ukrajiny, která získala v roce 2019 tomos, tedy uznání samostatnosti od konstantinopolského patriarchy. Což ovšem moskevský patriarchát považuje za nezákonné a bouřlivě proti tomu protestoval.
Čtěte také
Není divu, ukrajinská církev je totiž velmi početná a svého času měl moskevský patriarchát více biskupů na Ukrajině než v Rusku. Takže představa, že by Moskva přišla o tolik oveček, byla pro ni velmi nepříjemná.
Válka vývoj výrazně zrychlila. Ukrajinská církev byla už tak velmi autonomní a s Moskvou ji spojovala jen kanonická podřízenost a povinné zmiňování moskevského patriarchy Kirilla během bohoslužeb. Vzhledem k tomu, že Kirill nejenže válku neodsoudil, ale naopak ji podpořil, tak přestal být zmiňován a naopak ukrajinští biskupové ho odsoudili.
Vznikla poněkud paradoxní situace. Ukrajinská pravoslavná církev odstranila ze svých dokumentů jakékoliv zmínky o spojení s Moskvou a dnes tvrdí, že je zcela samostatná. Ovšem spojovat se s církví konstantinopolského patriarchátu nechce z kanonických důvodů.
Což ovšem je málo stoupencům nezávislé Pravoslavné církve Ukrajiny, kteří své oponenty zásadně nazývají moskevskými popy. Dochází i ke střetům mezi věřícími ohledně ovládnutí kostelů. Proto také policie nechce proti mnichům v kyjevské lavře zasahovat. Ukrajina má momentálně svých problémů více než dost, než aby potřebovala ještě rozkol společnosti ohledně toho, kterého patriarchy jméno bude zaznívat při nedělní bohoslužbě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
