Libor Dvořák: Boj o světoznámý kyjevský klášter

Všechno začínalo krátce po začátku války loni na jaře, kdy okruh nejbližších spolupracovníků prezidenta Zelenského pojal podezření, že právě v klášterech a chrámech Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu se pěstuje atmosféra ruské páté kolony na Ukrajině a všechna tato místa byla podrobena přísným prohlídkám.

Čtěte také

Patriarcha Kirill tvrdí, že Rusové padlí v boji půjdou přímo do nebe. To už je ale přece džihád, kritizuje politolog Kratochvíl

Jak uváděly zprávy těchto inspekcí, na mnoha těchto místech se přinejmenším našla velmi nacionalistická ruská literatura.

Došlo tehdy i na Kyjevsko-Pečerskou lavru a teď na ni dochází definitivně: zřejmě nejslavnější klášter ukrajinských, ale také ruských dějin, protože obě země ho považují za kolébku své kultury i státnosti, měla Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu od ukrajinského státu pronajatý na základě časově neomezené smlouvy. Pak ovšem (zřejmě poněkud účelově) státní úřady nahlédly, že církev své smluvní povinnosti neplní a smlouvu k letošnímu 29. březnu vypověděly.

Ukrajina funguje jinak

Ministerstvo kultury hodlalo začít tím, že do kláštera vyšle své inventurníky, kteří sepíšou veškerý movitý i nemovitý majetek a stanoví, komu co patří.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Hitler, Putin a církve

Jenže ouha – ministerští cifršpióni se do kláštera jednoduše nedostali: ten totiž obsadili věrní věřící, kteří jednoduše zablokovali všechny vchody. A jak se zdá, většina kněžského osazenstva Kyjevsko-Pečerskou lavru opustit nehodlá a chce se naopak dál ukrývat za zády svých oveček.

Ukrajinský stát se v tak citlivém případě nehodlá pouštět do nějaké násilnické konfrontace, a tak se může stát, že přetahovaná o Kyjevsko-Pečerskou lavru bude trvat hodně dlouho. Na druhé straně si člověk pří téhle příležitosti uvědomí jinou věc: Pro Moskvu je celá záležitost velmi prestižní, protože hlavní nosnou ideou ruského státu je zuřivý nacionalismus či dokonce velkoruský šovinismus, jehož je pravoslaví nejdůležitější korouhví.

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Dnešní Ukrajina funguje jinak – na její politický systém můžeme pohlížet sebekritičtěji, ale zároveň musíme uznat, že tu funguje normální systém politických stran, který ke svému provozu žádné konfesní fangle nepotřebuje. O to má také Ukrajina k euroamerického světu blíž než Rusko. Ukrajině v tomhle případě jde především o nejcennější národní kulturněhistorické dědictví.

Autor je komentátor Českého rozhlasu