Ondřej Soukup: Běloruský tanec mezi vejci
Bělorusko tento týden demontovalo nebo vypnulo ruské retranslační stanice, které na hranici Běloruska a Ukrajiny naváděly ruské drony na cíle v ukrajinském týlu. Alespoň to tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Běloruský autoritář Alexandr Lukašenko zprávu nijak nekomentoval a jeho tisková mluvčí jen oznámila, že Lukašenko v nejbližších dnech odjede na zahraniční turné, v rámci kterého se potká i se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Čtěte také
Skončila tak alespoň dočasně krize, kdy vzduchem létala ostrá slova a výhružky. Před týdnem Volodymyr Zelenskyj požádal o demontáž retranslátorů. „S jejich pomocí Rusové zabíjejí naše lidi, útočí na civilní vlaky. Buď je odstraníte vy, nebo se o to postaráme my vlastními prostředky,“ prohlásil výhružně.
Kyjev také řekl, že na problém upozorňoval Minsk diplomatickými způsoby, leč neúspěšně. Nyní tedy přišel čas otevřených hrozeb.
Čtěte také
K překvapení mnohých Alexandr Lukašenko zařadil zpátečku. V rozhovoru pro televizní stanici Al-Arabíja prohlásil, že nikdy nenechá zatáhnout Bělorusko do války a omluvil se Zelenskému za urážlivá slova na adresu ukrajinského prezidenta.
Kromě toho přiznal, že země je více méně bezbranná proti možným leteckým útokům ze strany Ukrajiny. Což je pravda. Běloruská armáda, která je mimochodem menší než česká, má jen pár protileteckých pluků a rozhodně by nebyla schopná zastavit útok několika desítek ukrajinských dronů nebo raket.
Mezi Putinem a suverenitou
Na ruské spojence se také nedá spoléhat. Jejich vlastní protiletecké síly nejsou schopny ani ochránit Krym nebo Petrohrad v době konání mezinárodního ekonomického fóra.
Čtěte také
Při pohledu na hořící rafinérii v moskevské Kapotně si Lukašenko jistě vzpomněl na běloruské rafinérie v Novopolocku nebo Mozyru. Přičemž druhá jmenovaná se nachází pouhých 45 kilometrů od ukrajinské hranice.
Kromě toho Alexandr Lukašenko skutečně nechce svou zemi zatáhnout do války. Znamenalo by to totiž totální závislost na Rusku a jako výsledek definitivní ztrátu suverenity. Což nechce dopustit už proto, že by tak přišel o svou moc.
I proto se snaží komunikovat s americkými diplomaty a výměnou za zrušení části sankcí propustil stovky politických vězňů. Otázkou ovšem je, jak dlouho mu podobnou nezávislou politiku bude Vladimir Putin tolerovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
