Ondřej Soukup: Vítězství není blízko
Sociálními sítěmi po celém světě kolují záběry výbuchu rafinérie v moskevské Kapotně. Obří exploze odhodila víko jednoho z rezervoárů o průměru 30 metrů. Útoky ukrajinských dronů po ruské energetické infrastruktuře jsou stále efektivnější.
Některé odhady tvrdí, že Rusko ztratilo zhruba třetinu své zpracovatelské kapacity v rafinériích. Prováleční ruští publicisté už řadu týdnů bijí na poplach, že nedostatek pohonných hmot podvazuje možnosti ruské armády útočit. Existují ale dobré důvody, proč krotit optimistické nálady Ukrajinců.
Čtěte také
Ne že by to nebyl velký úspěch pro Kyjev. Rafinérie v Kapotně zabezpečovala zhruba 60 procent spotřeby benzinu v Moskvě a alespoň podle zveřejněných záběrů se ji jen tak znovu zprovoznit nepodaří.
Ještě důležitější je, že ukrajinské drony překonaly minimálně tři okruhy protiletecké obrany Moskvy a precizně zasáhly cíl. A to je ruské hlavní město s výjimkou Putinových rezidencí patrně nejchráněnějším místem v Rusku. Ale jak už ukázala skromná vojenská přehlídka na Rudém náměstí, sám Kreml nevěří, že by dokázal ukrajinské drony zastavit.
Je to důležité i z psychologického hlediska. Obyvatelé Moskvy poslední roky byli dopadů války víceméně ušetřeni. I mobilizace podzimu roku 2022 se týkala hlavně vzdálených regionů. I tak po ní z Ruska odjelo skoro milion lidí, hlavně z velkých měst jako je Moskva.
Čtěte také
Od té doby Kreml verbuje do války lidi za peníze, což opět znamená, že z ruského hlavního města odešlo do války minimální množství lidí. Protože průměrný plat v Moskvě je výrazně vyšší než někde v burjatské vesnici.
Proto vidíme různé posty na sociálních sítích, kde Moskvané vyjadřují zděšení z poškození moskevské rafinérie. Populární je i internetový mem, kde jistá influencerka tvrdí, že útok na Kapotňu je pokusem zatáhnout Moskvu do války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Jistě, jde o internetový vtípek, ale když si čtu diskusní fórum obyvatel čtvrti Ljublino, kde jsem svého času žil a která je od Kapotni je vzdálená asi čtyři kilometry, tak podobné názory tam věru nejsou ojedinělé.
Mylná přehnaná očekávání
To neznamená, že v Moskvě by lidé stáli fronty na benzin. To se děje na okupovaném Krymu a v takzvaných lidových republikách v Doněcku a Luhansku. Ukrajinské drony nyní kontrolují nebe do vzdálenosti sto dvaceti kilometrů od fronty. Cisterny s benzínem jsou přirozeně logickým cílem.
Čtěte také
Takže místní fóra jsou plná zpráv od lidí, kteří odjeli na dovolenou autem a nyní shánějí benzin, aby se mohli vrátit domů do Ruska. Stejně tak si výrazně stěžují prováleční ruští bloggeři. Kteří tvrdí, že nedostatek benzínu výrazně omezuje možnosti ruské armády útočit.
Jenže to neznamená, že válka na Ukrajině končí. Rusko je stále schopno útočit drony a raketami na ukrajinské cíle, včetně tolik zmiňované Kyjevo-Pečerské lavry, asi nejhlavnějšího chrámu východního pravoslaví. Patrně Rusové nemířili na chrám, ale jejich tvrzení, že útočili výhradně na vojenské cíle, nemůže vyvolat nic než úsměv.
Což také znamená, že současná ukrajinská převaha není věčná. Válka dronů je nesmírně dynamická, stroje, které byly na špičce před půl rokem, mohou být dnes nepoužitelné. Protože tou dobou protivník se přizpůsobil.
Sami ukrajinští vojáci přiznávají, že nemají dostatek lidí, aby mohli využít svou převahu v nebi. Takže nějaká přehnaná očekávání jsou mylná, anebo předčasná, pokud chcete být optimisty.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
