Ondřej Neff: Ukradená tramvaj
V Katovicích někdo nedávno ukradl tramvaj a jezdil s ní po městě. Než ho chytli, dokonce zastavoval na stanicích a nabíral nic netušící pasažéry. Zpráva spadá do kategorie úsměvných kuriozit. Nikoli naprostých unikátů, internet vyvalí svá tajemství na požádání, před skoro dvaceti lety odmítnutý zájemce o pozici tramvajáka udělal v Plzni totéž, co se stalo v Katovicích, dokonce dvakrát.
O pár let později se to opakovalo v Bratislavě, dokonce i v Melbourne. Bratislavský dobrodruh policii unikl, australské rameno zákona pachatele chňaplo.
Čtěte také
Z dávné paměti jsem ještě vylovil příběh takřka zapomenutý, stalo se v Praze totéž, co v Katovicích, s tím rozdílem, že samozvanému řidiči bylo deset a když jela tramvaj po ulici, lidi se divili, že ji nikdo neřídí, protože kluk nebyl vidět.
Shodou okolností v týž den, co v Katovicích zdivočela tramvaj, média u nás propírala případ ze zcela jiného soudku, avšak v jednom podobný: Nešlo o tramvaj, ale o vrtulník. Dotyčný svým vlastním vrtulníkem pomáhal při hašení požáru v Hřensku a teď mu za to hrozí pokuta sto tisíc korun. Zatímco první případ vyvolával spíš úsměv, ten druhý ponoukal k rozhořčení. Pro dobrotu na žebrotu, to byla i moje první reakce.
Zakázané ovoce
Když ale první emoce opadnou, ozve se rozum a ten se ptá. Ony předpisy nejsou pro zábavu králíkům. Může každý řídit tramvaj? Může, pokud splní podmínky a naučí se to a obstojí při zkouškách.
Čtěte také
Smí každý svým vrtulníkem hasit? Asi je to taky složité. Dovedu si představit, jak tlustá je bichle předpisů a co všechno musí člověk nastudovat a naučit se, než ho pustí k hašení lesa. Sympatie, ty jsou samozřejmě na straně člověka s dobrou vůlí. Tak mi napovídají emoce.
Rozum do toho šťourá. Je to opravdu čistá, ryzí dobrá vůle bez příměsi snahy o dobrodružství, o uvolnění adrenalinu? Takového, jaký se v krvi občas vyplaví. Kdy třeba? No, když se třeba plížíte do tramvajové vozovny, číháte na volný okamžik a šup, jste uvnitř, srdce buší: rozsvítí se kontrolky? Rozjede se ta bestie? Nezastaví mě někdo na poslední chvíli? Nezastavil, jedu, je to boží!
Tak asi to prožívá ten, kdo šlohnul tramvaj. Co s tou helikoptérou a tím pánem, co s ní nedovoleně bez papírů hasil? Asi bych to neměl říkat, ale přimlouval bych se, aby mu tu pokutu odpustili. On to už nikdy neudělá. Teď si musím vzdychnout. Bylo by divné, kdyby neudělal. Není na světě chutnější ovoce než to zakázané.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
