Ondřej Neff: Šílenství ve dvou
Máme s Ljubou mezi sebou to, čemu odborníci říkají šílenství ve dvou neboli francouzsky folie à deux. Jsme oba posedlí japonskými zahradami. Zajímavé je, že tato posedlost u nás vznikla dřív, než jsme se před skoro čtvrtstoletím potkali. Šílenství ve dvou vám ale nebrání, abyste praktikovali osobní šílenství v jednom. To moje se projevuje posedlostí pro japonský zápas sumo.
V Tokiu právě probíhá první ze šesti císařských turnajů a trpím, že to sleduju jen v internetové televizi, a ne v aréně Ryogoku Kokugikan, tím spíš, že včera byl ve své lóži císař s císařovnou.
Ljuba má šílenství dopravně mnohem méně náročné. Každý den bez ohledu na počasí se noří do našeho zahradního jezírka, samozřejmě japonsky stylizovaného. Přes zimní období by tím rušila ryby, taktéž japonské. V zimě tedy má přistavenou tříhektolitrovou káď a do ní vchází bělostná a vychází červená.
Čtěte také
Co když káď zamrzne, napadne vás. To holt se led musí rozbíjet a někdy se to vymkne z ruky. Předminulou sezónu jsem rozbíjel led tak vehementně, že káď praskla. Jel jsem pro novou, napustil do půlky vodu, vkládal dovnitř dřevěné schůdky, aby se dalo vylézt.
No a kámen, co je drží při dně, vyklouzl a dno prorazil a voda vytekla a já musel pro novou káď a v krámě se divili, jakou že to máme spotřebu kádí, dva tříhekťáky za den, to už je pěkný výkon.
Letos to bylo ještě horší. Ljuba byla na dva týdny na cestách a já si nevšiml, že je v noci mínus patnáct a když se vrátila, jak to mám říct? Chvály jsem se nedočkal.
Napadlo mě, že bych mohl led vyřezat motorovou pilou. Teď už je vám jasnější, proč jsem se v úvodu dnešního povídání zmiňoval o šílenství. Obrátil jsem se na vševěda umělou inteligenci. Děd vševěd mě uklidnil, že ano, řezání motorovou pilou lze doporučit a je to prý běžná praxe. Jenomže to chce vylít z nádržky ten ekologický olej, kterým se při řezání maže řetěz. Taky mě to mohlo napadnout.
Jistě se těšíte na pointu, a ta se jaksi nabízí na dlani: že jsem motorovkou tu káď prořízl. Zklamu vás. Olej mě nenapadl, nebezpečí proříznutí ano. Ďábel se skrýval v jiném detailu: dřevěné schůdky, ty, co jsou zatížené kamenem, přimrzly ke dnu. Co s tím? Rozřezat led i schůdky?
Byla to patálie. Nakonec šlo všechno ven, led i schůdky. Myslíte, že jsem se u čerstvě naplněné kádě dočkal vděku? Kdyby ses o led postaral dřív, nemuselo to stát, taková byla reakce.
Bohužel vůbec ne šílená, ale skrznaskrz pravdivá. Co s tím nadělám!
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
