Ondřej Konrád: Vládní krize číslo dvě

A připomínat si, jak vloni za dnů podstatně teplejších, totiž letních, už jedna vážná roztržka mezi hlavními vládními stranami proběhla. Kvůli uspěchané a účelově vyhlížející policejní reorganizaci. A že tehdy Andrej Babiš sice hrozil odchodem ministrů hnutí ANO z kabinetu, ale velmi rychle na to zase zapomněl.

Mezitím se ovšem sám postupně dostával do ne právě příjemné situace. Případ dotací pro Čapí hnízdo prozatím jakž takž odvrátil a v poslanecké debatě k tomuto bodu naopak vehementně cupoval většinu dalších sněmovních subjektů. Ale, což je zásadní, čeká se na to, jak se k Čapímu hnízdu postaví Evropský úřad pro boj proti podvodům (známý pod zkratkou OLAF).

Fůra potíží a problémů

Čapí hnízdo|foto: Filip Jandourek

Dalším problémem je pro něho od počátku roku rozpoutaná kauza s dluhopisy společnosti Agrofert, jíž se předtím navíc po přijetí zákona zvaného případně „lex Babiš“ musel formálně zbavit. A v té souvislosti se počalo pátrat, zda měl dost prostředků na to, aby mohl víc než výhodné dluhopisy koupit, a dokonce zda měl vůbec dost legálních peněz k zisku Agrofertu.

Nejnověji se pak vynořuje analýza z dílny poradců premiéra Bohuslava Sobotky, vznášející otázky, jak vůbec Babiš ke svému bohatství přišel a jestli se nedopustil rozsáhlých daňových úniků. Což se váže k poslaneckému usnesení, aby šéf vlády do konce dubna k Babišovým záležitostem zaujal stanovisko a případně vyvodil důsledky.

Jinými slovy, mohl by dokonce navrhnout Babišovo odvolání. To se zdálo ještě donedávna utopické, ale pravděpodobnost takového krajního řešení v posledních hodinách přece jen stoupla. Pokud by vicepremiér svou majetkovou historii (jde o více firem, ale o Agrofert hlavně) řádně neobjasnil sněmovně i široké veřejnosti. A to vlastně okamžitě, neděle je posledním dubnovým dnem.

Babiš tudíž zřejmě cosi ještě v pátek předloží a bude se hájit, ale že by šlo o pregnantní výklad, jak a čím před lety bohatl nelze čekat. Zatím jen mluví o předvolebním boji, onu analýzu plnou otazníků označuje za práci ekonomických analfabetů a opakuje, že není žádný důvod jej coby nejúspěšnějšího ministra financí v historii České republiky odvolávat. A jelikož těžko předloží vyčerpávající informace o svém podnikání, může se skutečně stát, že Sobotka tentokrát necouvne.

Andrej Babiš na sněmu ANO|foto: Filip Jandourek

Vše je otevřené

Šlo by samozřejmě o hru vabank, neboť pro Babiše by vyhození z vlády představovalo munici pro volební kampaň, v níž by rozsáhle ukazoval na veškeré nejasnosti ze sociálnědemokratické minulosti, včetně Sobotkova podílu na privatizaci OKD.

Na druhé straně by Sobotkova kuráž jít do přímého střetu s politikem, který má ve volebních preferencích značný náskok, mohla u řady voličů budit sympatie. Zvlášť u těch nerozhodných, o které strany vždy značně usilují, protože ti mohou mít zásadní váhu. Možná by byli ochotní zapomenout na často opakovanou výtku, že když je Babiš tak nedůvěryhodný, neměli s ním sociální demokraté nikdy vstupovat do vlády a dnešní tažení proti němu je značně pozdní. Ale také si mohou říci, že lépe pozdě, než nikdy.

Další otázkou pak je, jak by se k návrhu na Babišovo odvolání postavil prezident, který si Babišem rozumí jistě mnohem lépe než se Sobotkou a jak by postupoval v krizi, která se může odrazit na jeho tažení za druhým mandátem.

Bohuslav Sobotka|foto: ČTK, Michal Krumphanzl,ČTK

A konečně pak také, zda by se po Babišově odchodu z kabinetu odporoučeli také ministři hnutí ANO, anebo by je předseda ve vládě ponechal a vydával by to za dobrou vůli k udržení politické stability. Otevřené je zatím vlastně všechno. Čili i možnost, že z tohoto mraku skutečně pršet bude. A důsledky to bude mít ještě v říjnu.