Ondřej Konrád: Vedení Pirátů v rozkladu

A s jistým pochopením pro touhu zapojit se do nekonformního mezinárodního hnutí generace vyrostlé v éře počítačové technologie a hlavně rozmachu internetu. A leckoho ovšem dráždil její požadavek „digitální demokracie“, který se dal jednoduše překládat jako právo na bezplatné stahování děl chráněných autorským zákonem.

Anarchistické prvky ovšem konvenovaly mladým lidem a i když Piráti v prvém pokusu vstoupit do sněmovny nepřekročili jedno procento, v takřečených „ studentských volbách“ zvítězili. A v loňských předčasných už to dotáhli na zisk přes dva a půl procenta.

Už roku 2012 se také stal Libor Michálek senátorem na společné kandidátce Pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL. A při letošním výběru kandidátů do Evropského parlamentu chyběly Pirátům necelé čtyři tisíce hlasů ke kýženému křeslu. Což byl výsledek výrazně lepší, než jaký dosáhla zavedená Strana zelených. Jíž pravděpodobně Piráti odebrali část elektorátu.

Čtěte také

Oba rivalské, ale v lecčem nikoli vzdálené subjekty právě tento pátek podaly k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení české pětiprocentní klauzule pro eurovolby. Zpětně se k mandátu asi těžko doberou, ale jistou šanci dosáhnout změny pravidla pro příště mají.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ovšem zároveň splnil slib daný bezprostředně po volbách. A bez ohledu na to, že v eurovolbách čeští piráti uspěli nejlépe ze všech sesterských stran na území Unie, na vůdčí funkci rezignoval. Společně s ním končí i dva ze čtyř místopředsedů. Vedení se tedy zcela rozpadlo a je otázkou, co bude následovat. A jestli takto ochromení Piráti dokáží postavit jakž takž slibnou kandidátku do komunálních voleb.

Bartoš, který straně předsedal pět let, ve stručném oznámení na facebookovém účtu říká, že uvnitř Pirátů existují dva názorové směry, aktivistický a politický. A podle něho by se měly spojit. Větší část předsednictva vedení má ovšem patrně pocit, že to nepůjde bez silnějšího otřesu. Rovněž rezignující místopředsedkyně Lenka Wagnerová hovoří o nutnosti zčeřit vodu, aby se odplavil pomyslný kal. A dodává, že příkladem v takové chvíli musí jít vedení.

Ivan Bartoš, předseda Pirátské strany|foto: Alžběta Švarcová

Ačkoliv do útrob Pirátů těžko vidět, vypadá to, že jedna skupina nesouhlasí s Bartošovou snahou učinit z původně „zlobivých “ a provokativních Pirátů standardní stranu. Která by tak měla možnost ovlivňovat to, oč jí kráčí: legislativní změny v řadě oblastí, včetně striktnější ochrany soukromí, která svobodomyslným Pirátům leží zvlášť na srdci.

Bartoš mimochodem už dříve hovořil o tom, že je možná pirátské hnutí na ústupu. To i napověděly volební výsledky, neboť například švédská strana přišla o dva mandáty v evropském parlamentu, a jak známo, voliči protestního založení se přiklonili k nacionálním populistům.

Radikálnější křídlo českých Pirátů, tedy ono aktivistické, se ovšem nebude chtít jen tak vzdávat revolucionářského sex appealu. Kterým směrem se strana bude ubírat, uvidíme v příštích měsících. Četnými veřejnými vystoupeními už zkušenější Ivan Bartoš a jeho názoroví souputníci se ještě mohou vrátit. A zúročit vlastně skvělý účet z eurovoleb.