„Donald Trump říká: kupujte naše zbraně, budete tak plnit procenta a snížíme deficit. Ta logika z toho vyplývá, i když takto explicitně to neřekl.“
To poznamenal premiér Babiš k tomu, jak Donald Trump během summitu NATO jednak vychvaloval nejmodernější americkou vojenskou technologii, a zároveň tvrdě tlačil alianční partnery k plnění finančních závazků.
Setkání nejvyšších představitelů členských zemí Severoatlantické aliance, které začalo ve středu v nově zrekonstruované evropské centrále aliance v Bruselu, bude nejspíše nejobtížnější schůzkou západních státníků za mnoho let.
To druhé zřejmě před závěrem bruselské schůzky dominovalo a Trump také při tiskové konferenci působil sebevědomě, když interpretoval výsledky summitu coby svůj jednoznačný úspěch. Jeho slova, že je NATO od čtvrtka podstatně silnější než před dvěma dny, lze chápat i jako rétoriku před domácími volbami do Kongresu.
Ale je fakt, že z evropských kolegů vyždímal slib náklady na obranu postupně zvyšovat a do roku 2024 dosáhnout kýžených dvou procent HDP, což se týká drtivé většiny členů NATO. Ale je třeba poznamenat, že sliby jsou sliby a realita pak často zkrátka realitou – někomu se to podaří, ale jiní se budou z nejrůznějších důvodů opožďovat a hledat výmluvy.
Konec konců právě předseda české vlády prý Trumpovi vysvětlil, že je třeba mluvit o „absolutních výdajích na zbrojení“, tedy že je jistá disproporce mezi procentními desetinami a ekonomickou expanzí, jakou česká republika momentálně zažívá.
V Bruselu pokračuje dvoudenní summit NATO a už teď se moc nemluví o budoucnosti Aliance a boji proti terorismu, ale o prohlášení amerického prezidenta ještě před samotným začátkem.
A zdaleka ne jenom Babiš, ale i další čeští politikové opakují, že je třeba náklady na obranu navyšovat především efektivně a s podstatně větším objemem financí bychom si vlastně nevěděli rady, když armáda nestačí zkonzumovat ani to, co má momentálně v rozpočtu.
Trump ale čeká ochotu hlavně od velkých evropských států. Jim v Bruselu nepřímo vyhrožoval případným vystoupením USA z aliance, a dokonce na ně jako orientální trhovec v jednom okamžiku vytáhl požadavek čtyř procent HDP.
Pokud jde o nás, neposlal nám ještě před summitem, jako třeba Německu, Itálii, Španělsku nebo Nizozemí, dopis vyzývající k férovému chování vůči NATO a jejímu hlavnímu financiérovi, jímž jsou samozřejmě Spojené státy, a to zhruba ze sedmdesáti procent, proti čemuž těžko hledat argumenty.
Ale nejsme-li zrovna v centru Trumpova hledáčku, neznamená to, že bychom neměli aspoň projevovat snahu a neinspirovat se příkladem sousedního Polska, jemuž už chybí k oněm dvěma procentům jen kousek. My se zatím pohybujeme jen kousek nad jedním.
Rozumné postupné navyšování nákladů na obranu je přitom nepochybně důležité, svět je dnes prostě méně bezpečný než před čtvrtstoletím. A čeští politikové to v zásadě ví. Proto překvapuje, když se občas tváří, jako bychom mohli být mimo NATO, stát se dokonce neutrální.
Někteří se pohoršují, že USA žádá plnění závazku a že Trump doporučuje americké zbraně, ačkoliv sami vozí po světě naše podnikatele a snaží se jim pomáhat v uzavírání kontraktů. Snad s výjimkou KSČM a SPD ostatní politické subjekty chtějí, aby USA nad aliancí dál bděly. Ale k tomu je třeba aspoň po krůčkách také přispívat.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
