Ondřej Konrád: Salman, dva Václavové a předvečer Listopadu
Když íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní vyhlásil roku 1989 fatvu, čili výzvu k usmrcení indicko-britského spisovatele Salmana Rushdieho kvůli jeho „protiislámsky rouhačskému“ románu Satanské verše, sám mimochodem krátce na to zesnul, západní svět strnul hrůzou nad takovým středověkým verdiktem.
Znamenajícím, že by měl vlastně každý poslušný vyznavač islámu kdekoli a kdykoli literáta zabít. Jakmile k tomu bude mít příležitost.
Dekády pod dohledem
Tudíž následovalo několik pokusů o atentát, Rushdieho dlouhá léta střežila britská bezpečnostní služba, a přišly i útoky na jeho nakladatele nebo překladatele. Což autor japonského převodu Satanských veršů skutečně zaplatil životem.
Čtěte také
V posledních letech se však zdálo, že bezprostřední nebezpečí do jisté míry zesláblo. Fatva byla v jednu chvíli dokonce zrušena, ale pak zase obnovena, byť ji teokratický režim nijak naléhavě nepřipomínal. Ale za zmínku také stojí, že likvidaci Rushdieho jistá náboženská nadace motivovala tučnou finanční odměnou.
Takže překvapivé spíš bylo, ale také trochu nebylo, když loni v srpnu spisovatele napadl Američan libanonského původu a Rushdie následkem několika bodných ran nevidí na jedno oko. Ale psát a veřejně se vyjadřovat nepřestal. A pohled na náboženský fanatismus ve jménu jakéhokoli vyznání nezměnil.
Menší taškařice
My jsme s Rushdiem zažili lehce bizarní situaci roku 1993, kdy Írán ještě plně žíznil po jeho hlavě a do Prahy jej pozval Václav Havel na rokování Helsinského občanského shromáždění.
Čtěte také
Snažil se s ním setkat už v Londýně tři roky před tím, ale ochota části dosluhujících českých diplomatů ze „starého režimu“ i opatrné britské strany k tomu byla chabá. Došlo jen k telefonátu. Do Prahy pak spisovatel obklopený ochrankou přiletěl v podstatě „na tajňačku“, vědělo o tom jen pár lidí.
A premiér Klaus to velmi rozzlobeně zjistil, až když Rushdie už zase odrfčel. Historka byla hezká a příznačně „havlovsky podvratná“. Druhdy ostrakizovaný a léta vězněný český prezident, a ovšem literát, si s momentálně dramaticky ohroženým kolegou bezpochyby výborně rozuměli.
Takže když zase za bezpečnostních opatření Salman Rushdie přebíral během úterý v New Yorku cenu Nadace Knihovny Václava Havla s názvem „Disturbing the Peace“, neboli Narušování klidu, ona někdejší menší bouře v nejvyšších politických patrech se vynořila z paměti.
V předvečer 17. listopadu, po němž hrál před 34 roky hlavní roli právě bytostný „narušitel klidu“ Havel. A že jemu v tomto smyslu příbuzný Salman Rushdie se i přes loňskou drastickou zkušenost dostavil převzít cenu od instituce sice relativně malé, nicméně nosící Havlovo jméno, hovoří samo za sebe.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
