Ondřej Konrád: Piráti do středu?
Ať už si myslíme o české Pirátské straně cokoli, několik primátů jí upřít nelze. Hlavně tedy to, že coby jediná ze svých evropských sester dosáhla až k podílu na moci. Což je úspěch internacionální.
Čtěte také
Pokud jde o čistě domácí půdu, pak jsou Piráti prvním subjektem v historii samostatné republiky, který přestal být vládním, aniž by to vyvolalo předčasné volby. Nebo vůbec nějaký větší politický otřes. Vlastně se, dlužno říci, nic moc nestalo. Z čehož pro ně leccos plyne a o víkendu to začali řešit. A to, jak se říká, „od hlavy“.
Co hrálo roli
Protože ještě před odchodem z Fialova kabinetu rezignovalo koncem září celé vedení v reakci na fatální neúspěch v krajských volbách. Přičemž Piráti ztratili i v senátních a na jaře v evropských. A zatímco část předsednictva mínila na mandát v čele strany navázat, Ivan Bartoš, jednoznačně nejznámější Pirát, politickou kariéru uzavřel. Aspoň prozatím.
Z původně šesti uchazečů o uvolněný předsednický post šli na volebním fóru ve finále proti sobě exsenátor Lukáš Wagenknecht a Zdeněk Hříb, bývalý pražský primátor a náměstek toho současného. Tedy stále ve vysoké exekutivní funkci. Což asi hrálo při volbě roli a Hřib uspěl. A to víceronásobně.
Čtěte také
Protože plénum následně schválilo i jeho záměr stranu částečně reformovat. Včetně větší předsednické pravomoci dvakrát sestavovat volební kandidátku. A zřejmě byla většina srozuměna i s tím, že Hřib míní stranu podle jeho slov „vycentrovat“, čili usadit ji v domácím politickém spektru kamsi doprostřed a dokonce lehce napravo.
Což by mělo oslovit po desítky let frustrované liberální voliče, kteří to už zkoušeli s řadou subjektů postupně úplně zaniklých nebo dnes jen živořících. Kdysi ODA počínaje, přes Unii svobody případně Zelené a tak dál. Jestli je to úkol splnitelný, těžko říci.
Z vlády odešlá strana doposud vykazující solidní preferenční výsledky momentálně v průzkumech klesá a reálně ji hrozí, že za rok pobyt ve sněmovně neobhájí. Aby se mohl politicky zkušený a vcelku pragmatický Hřib pokusit pokles zastavit, potřebuje k tomu loajální nejužší vedení, jaké scházelo Bartošovi.
Čtěte také
To sice nebylo zvoleno kompletně, jedno místopředsednické křeslo se zatím obsadit nepodařilo, nicméně tři Hřibovi zástupci jsou změnám asi nakloněni – z minulých získala post jen veřejnosti méně známá Hana Hejnová. Zdá se tedy, že v defenzivě je levicově radikální část strany. Která se těžko smiřovala s tím, že šli Piráti do vlády a dlouhodobě ony kýžené liberální voliče spíš odrazovala, neřku-li skoro strašila.
Jedno prázdné křeslo
Jak je to s náladou uvnitř Pirátů doopravdy, se samozřejmě teprve uvidí, teoreticky mohou vypjatější radikálové stranu dokonce opustit, což během fóra tu a tam zaznělo. Není také zřejmé, v čem všem má Hřibova cesta do politického středu spočívat a jestli nenarazí na tužší odpor.
Druhdy Martin Bursík v čele Zelených také zkoušel stranu proměnit z levicově nabroušené na konsensuálnější a spíš středovou, dramaticky ale neuspěl a Zelení se od té doby potácejí hluboko pod pěti procenty potřebnými k návratu do sněmovny. To ovšem Zdeněk Hřib jistě ví a bere si z toho ponaučení.
Měl by ovšem asi také přehodnotit úmysl nestanout v čele kandidátky pro všeobecné volby, jakoby se chtěl dál držet poblíž magistrátu. Tomu ale těžko porozumí jak samotní Piráti, tak jejich případní sympatizanti.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.