Ondřej Konrád: Obcházení aneb tak to chodí
Vítěze všeobecných voleb hlava státu vyzve k rokování o vládě. I kdyby šlo o předem jasnou ztrátu času. Teprve když to k ničemu nevede, přicházejí na řadu další na pomyslné pásce.
Ale ten prvý měl přece šanci to zkoušet, a tudíž třeba i překvapit. Tuto ústavní zvyklost zatím nikdo neporušil. U krajských voleb ovšem nikdo vyšší nic neurčuje, nikdo nikoho k ničemu nepověřuje.
Čtěte také
S vítězi se ostatní subjekty bavit tedy vlastně nemusí. Maximálně při krátkém kafi, aby se neřeklo. A jak právě vidíme, někdy ani na to nedochází. Vítězné hnutí ANO je v řadě krajů briskně a nemilosrdně obcházeno. Nikoli poprvé, zažili jsme to v jisté míře už před čtyřmi roky. Nebo po komunálních volbách 2018 v Brně, onom „podrazu a neuvěřitelném svinstvu“, jak se tehdy vyjádřil Andrej Babiš (ANO).
Zlobící se i při nynějším vytěsňování z hejtmanských rad. Kritizovaném i prezidentem coby „nesportovní vzpoura poražených“. Miloš Zeman ostatně delší čas prosazuje, aby se hejtmany stávali automaticky kandidáti vítězné strany, kteří přitom dostali nejvíc preferenčních hlasů.
K čemu by to však vedlo, pokud by krajská opozice disponovala majoritou v zastupitelstvu? Podobně problematická je ostatně i prezidentova představa o přímé volbě obecních starostů, z nichž by se však lehce mohli stávat úředníci se svázanýma rukama.
Více Vondráků
Ale to je jiná věc. Za povšimnutí však stojí, co Miloš Zeman v prvém vyjádření ke krajským volbám také poznamenal: „Vítěz voleb si musí zajistit koaliční podporu“. A jistě ví, že jde o jádro problému ANO.
Čtěte také
Dalo by se to dokonce vykládat coby určitá kritika. Ovšem s tou prezidentovou výhradou, že někde vítězové nedostávají vůbec šanci o koaliční většinu usilovat. A bylo by korektní, snad opravdu sportovní, jim tu možnost poskytnout. K čemuž ale nelze nepoznamenat, že pokud se někde – třeba i expresně – uzavírají dohody subjektů bez vítězného, zřejmě půjde o důsledek zkušeností z předcházejícího období.
A dodat, že například na severu Moravy je lídrem hnutí ANO už prakticky staronový hejtman Ivo Vondrák nejen bez projevů mocenské arogance, ale požívající důvěry většiny ostatních stran v tamním zastupitelstvu. Hodlající zapojit k práci pro kraj i do opozice mířící Piráty. A těžko pominout otázku, proč podobných osobností nemá Babiš k dispozici víc.
Kdo všechno jsou vítězové
Anebo že i když v některém kraji hnutí ANO zvítězilo a přesto s ním další nejednají, nemusí jít ještě o opovrhování voliči. Protože ti druzí, třetí a další dopředu hlásili, že budou chtít pracovat společně, zatímco s hnutím ANO v žádném případě. A zásadní roli hraje odmítání šéfa hnutí. Což přímo s budoucností krajů nesouvisí. Jenže celoplošně všudypřítomného Babiše si prostě těžko odmýšlet.
A utváření krajských vlád je zkrátka jiné než u ministerských kabinetů. Kde se přece také někdy obcházejí vítězové. Jak si dobře pamatuje Jiří Paroubek. Nebo Vladimír Mečiar. Vítězové všeobecných voleb, ale bez koaličního potenciálu. „So it goes“, tak to chodí, jak psával Kurt Vonnegut Jr. A těžko to vnímat jako pouhou „prasárnu“, jak s oblibou říkává Andrej Babiš.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
