Ondřej Konrád: Komunální specifika a statistika

Což na prvý pohled vypadá jako vysoké číslo, ale zdání klame: před čtyřmi roky byla cifra ještě o 17 tisíc vyšší. Člověk ovšem neví, jak si to vyložit.

Odrazují snad potenciální lokální politiky ne tak úplně řídké kauzy, ve kterých před soudem stanuli starostové, ačkoli vlastně jen dělali svou práci? Tedy rozhodovali? I o věcech celkem zásadních a nákladných? Ale když se to někomu nelíbilo, nebo se vůbec oni někomu nelíbí, už se rodila trestní oznámení?

Laskaví soudcové a zdravý rozum paní Dubské

Ostatně začátkem roku nabádal prezident republiky čerstvě jmenované soudce, aby byli ve verdiktech laskaví k obviněným funkcionářům malých obcí, kteří „trpí úzkostí z toho, že je zavřou kvůli předražené kanalizaci nebo něčemu podobnému“.

V několika obcích Vysočiny jsou ohroženy volby. Nejsou kandidáti

V několika obcích na Vysočině nechce do podzimních komunálních voleb nikdo kandidovat nebo má zájem nedostatečný počet lidí.

Jinými slovy, jistý podíl na odlivu kandidátů podobné případy snad mají a prezidentova výzva k soudcům, aby u komunálních politiků „dělali dobré skutky“, ještě nezafungovala. Ale také může jít o spíše náhodný výkyv, ze kterého těžko něco vyvozovat.

Podobně jako z faktu, že třetina z kandidujících jsou ženy, tedy jako obvykle větší počet než u voleb všeobecných nebo krajských. Možná je pro ženy místní politika  přitažlivější i díky české komunální klasice, totiž Stroupežnického Našim furiantům. Kde na rozdíl od cele mužského zastupitelstva obce projevuje zdravý rozum pouhá kibicující, starostova rázná manželka paní Dubská.

Ale žerty stranou. Příklad úspěšných lokálních političek určitě táhne a může také jít o ideální seberealizaci v důvěrně známém prostředí. Přestože se v každé obci žena s potřebným tahem na branku i diplomatickým nadáním nemusí vyskytovat. Anebo má zatím příliš malé děti. Jak prozaické.

Kandiduji, tedy jsem. Na obrazovce

A tak se nakonec pohled do údajů Českého statistického úřadu stočí na ty snáze čitelnější. Že je jako obvykle zhruba polovina kandidátů na listinách pouze lokálních subjektů, nebo že z parlamentních stran má nejpočetnější kandidátku KDU-ČSL (16 tisíc), a KSČM je tak poprvé o něco slabší. Starší kandidáti jí patrně ubývají a mladší se stále nenaučila zaujmout. Čím to asi bude?

Ondřej Konrád|foto: Khalil Baalbaki

Dodejme ještě, že do souběžných voleb pro třetinu Senátu kráčí 236 kandidátů, a to zhruba v poměru pět ku jedné. Tedy mužů vůči ženám. Ani na tom není nic překvapivého. Však jsou lidé také mnohem spíš zaujati několika konkrétními jmény. A ovšem i tím, za koho kandidují. Během příštích týdnů na ně jistě v médiích budeme zhusta narážet. Některým přeci ani o nic jiného nejde.