Ondřej Konrád: Je Babišova schůzka s prezidentem „mission impossible“?

10. červenec 2019
Andrej Babiš

Stručná definice hovoří jasně: kompromis je ústupek obou vyjednávajících stran. Jejich očekávání se sice nenaplnilo, ale přesto bylo dosaženo jakž takž přijatelné dohody. Ale proč si myslet, že premiér, jak sám říká, dosáhne kompromisu s prezidentem během čtvrteční schůzky na téma obsazení resortu kultury?

Kvůli němuž Andreji Babišovi hrozí, že se bude muset napříště opírat vedle hlasů KSČM ve sněmovně také o klub SPD?

A tomu by se chtěl vyhnout. Jak kvůli renomé uvnitř Evropské unie, tak proto, že mu aspoň občas musí Tomio Okamura připadat coby prezidentovi bedlivě naslouchající. A to by vliv Miloše Zemana na vládu samozřejmě dále posilovalo.

Jiří Pehe: Co prezident sleduje kauzou Staněk

Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš

Při zběžném pohledu by se mohlo zdát, že otálení prezidenta Miloše Zemana s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka je jen osobní rozmar, s jehož pomocí přímo volený prezident ukazuje veřejnosti v horším případě, kdo je dle něj pánem na politické scéně, v lepším případě, že není žádný automat na podpisy.

Babiš žalobu na prezidenta nikdy nepodá. Jeho kariéra stojí a padá s vůlí mstivého Zemana, myslí si opoziční poslankyně Němcová

Miroslava Němcová na ideové konferenci ODS

Noční hlasování o nedůvěře menšinové koaliční vládě ANO a ČSSD skončilo velmi těsně. Alespoň tak si to překládá poslankyně ODS Miroslava Němcová. Osobně jí ale šokovala jiná věc, a to že vláda nerespektuje Ústavu ČR, na kterou přísahá.

Premiér by tedy upřímně rád udržel v kabinetu sociální demokraty a milerád jim s ministrem kultury vyhověl. Jenže co s tím, že prezident právě toto jednoznačně odmítá? Ale na druhé straně si možná přece jen cosi podobného kompromisu představit lze. Zřejmě však nikoli v podobě výměny ministerstev mezi vládními stranami, to údajně Miloš Zeman také odmítá.

Babiš tudíž musí nabízet cosi jiného. Přinejmenším to, že se šéf ČSSD Jan Hamáček vzdá nominace Michala Šmardy na ministerské křeslo. A člověk by nesměl prezidenta znát, tedy nikoli osobně, ale jaksi „podle skutků“, aby si domyslel, že bude třeba přihodit ještě něco.

Hlava státu má v téhle věci příslovečných trumfů v ruce zkrátka víc a jen tak se jich nezbaví. A veřejnost se dost možná nikdy nedozví, co všechno je za případným kompromisem, když už tak ujednání budeme říkat.

Málem v obležení

A nezapomínejme, že k němu také nemusí dojít. Prezident si je jist, že na něj Babiš kompetenční žalobu nepodá. Protože kdyby nastala zase trochu jiná situace, a k tomu dnes není daleko, třeba by ho – ejhle – do čela vlády znovu prostě nejmenoval.

Nu a když už Babiš na své přání za Zemanem jde (den předtím, než se má prezident pokusit usmířit předsedu Hamáčka s ministrem Staňkem, který ovšem mezitím na sociálních sítích do stranického šéfa i širšího vedení nevybíravě pere), pak asi ne jen na podvečerní kafe. Nýbrž s nějakým reálným plánem.

Ondřej Konrád

Zatím úspěch neměl, ale řekněme, že se také horlivěji nesnažil. A uvidíme záhy, jestli přepne na vyšší výkon a udělá na prezidenta dojem. Anebo už se začal smiřovat, že bude cosi jako rukojmí prezidenta, komunistů a okamurovců. A bude proti sobě mít Unii, domácí manifestace, a možná i justici.

Dohromady na jednoho politika, třebaže kompromisního, až až.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související