Ondřej Konrád: Aspoň dvě procenta bez vytáček
Má česká společnost k armádě vztah spíše vlažný? I když už ne jako v časech totality. Možné to je, ale přesto jsme si takřka paradoxně zvolili hlavou státu vojáka. Jemuž jsme mimochodem uvěřili, že se dokázal odstřihnout od své kariéry v oné vysmívané totalitní armádě.
V časech totality budila armáda vyslovený despekt a posměch živený knihami Tankový prapor nebo Černí baroni, a navíc tak trochu formovaný ještě i Švejkovým pohledem na vojsko rakousko-uherské? A pak zase nastalo zklamání nad tím, že se ti pozdější akceptovaní českoslovenští vojáci republiky nepostavili – nikoli ovšem vlastní vinou – Hitlerovým územním požadavkům. A to vše nestačilo překrýt ani dodatečné ocenění například letců v uniformách RAF, anebo naším novodobým podílem na různých misích.
Ta metodika!
Možná je částečně, nebo podvědomě pro hodně lidí armáda jako cosi málem zbytečného a přitom nákladného. A třeba i proto se politické garnitury posledních dekád stavěly k resortu obrany spíš rezervovaně. Zatímco veřejnost si všímala kauz spojených s nákupy drahé techniky. A kupříkladu náš vstup do NATO roku 1999 za vlády Miloše Zemana proběhl v takové tichosti, že se o tom lidé skoro ani nedozvěděli.
Čtěte také
Mezitím se ale svět dost proměnil a nejen se k Alianci hlásit, ale prezentovat se i coby její spolehlivý článek je chtěj nechtěj nezbytné. I když liknavost politiků plnit slibované výdaje na obranu přitom přetrvávala.
Předchozí vláda se vehementně stavěla za Ukrajinu a varovala před ruským imperialismem a sentimentem po Sovětském svazu i s jeho satelity, ale dávat neoddiskutovatelná dvě procenta HDP na obranu se jí tak docela nedařilo. A expremiér Petr Fiala (ODS) musel letos v červnu doznat, že jeho kabinetu nebyly uznány všechny výdaje za rok 2025. Byť to sváděl na novou metodiku NATO.
Radši se nehandrkovat
Na rozdíl od Fialovy se následná vláda Andreje Babiše (ANO) netajila, že se jí výdaje do armády zdají přehnané, není jasné, jak je smysluplně utrácet a premiér kreativně mínil postavit velkou nemocnici v Praze, která bude vojenská (záměr ostatně trvá, jen se z Letňan přesunul na Královské Vinohrady). Nebo že se pod armádu začlení málo užívané lokální karlovarské letiště.
Čtěte také
Pak ale jako by pochopil, možná po nepříjemném pobytu na summitu NATO v Ankaře, že je moudřejší se dál s Aliancí a administrativou Donalda Trumpa nehandrkovat. A tak před pár dny mohl ministr obrany po jednání s šéfovou resortu financí a tedy garantkou rozpočtu Alenou Schillerovou (ANO) vyhlásit, že obrana dostane příští rok celá dvě procenta v podobě 191 miliard. Do kterých by už NATO nemělo vrtat, když jsou to peníze přímo pro resort.
Prezident Petr Pavel sice ihned podotkl, že je třeba přidat ještě dvě desetiny, abychom se v roce 2035 dobrali na celou Alianci vloni v Haagu odsouhlasených pět procent. Přičemž tři a půl procenta by tehdy mělo putovat na čistě vojenské výdaje – personál, nákup zbraní, údržbu, munici a podobně, a jedno a půl na „širší bezpečnostní investice“ jako kritická infrastruktura, kybernetická bezpečnost, nebo civilní připravenost.
V tom má prezident pravdu, rozkládat navyšování po menších částkách dává smysl. Když už Český republika do obrany nehrne rovnou podstatně víc jako Estonsko a Lotyšsko s Ruskem sousedící, nebo Polsko, které s ním má hrozné historické zkušenosti.
Ale i Petr Pavel jistě vnímá, že prostě o posun jde. A i když ony dvě desetiny v rozpočtovém zákoně nejspíš nebudou (třebaže o nich asi ještě proběhne debata), prezident k vetu nepřistoupí. Vnímá rozpočet čistě jako nástroj vlády a odmítl by pouze asi tehdy, kdyby v něm například málo peněz do zdravotnictví, školství, nebo na dopravu. A nikoli, kdyby scházely pouhé dvě desetiny procenta pro obranu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
