Česko dvě procenta na obranu nepotřebuje, říká Rajchl. Podle Žáčka podrýváme evropskou bezpečnost

Pane Rajchle, jak velký problém to pro Česko je, že na summitu bude patřit k té menšině zemí, které neplní svůj závazek a nedávají na obranu ani ta dvě procenta HDP?

Jindřich Rajchl (PRO, za SPD): Rozhodně je to otázka, která se tam diskutovat bude, to je zřejmé. Ale jak už řekl jeden člověk, který je obeznámený s vnitřními procesy, tak Donald Trump tam bude mít v ruce dva papíry. Na jednom bude seznam těch, kteří mu nepomohli při jeho operaci v Íránu, a na druhém bude seznam těch zemí, které neplní dvě procenta.

Čtěte také

V Ankaře bude chtít Trump slyšet, jak na tom spojenci jsou s výdaji na obranu, míní analytik Daněk

Teď bude záležet, který ten papír pro něj bude důležitější. Já osobně si myslím, že to bude  papír ohledně Íránu, protože to ho nazlobilo velmi. Ale za sebe jasně říkám, že v tuto chvíli s ohledem na to, jaký máme rozpočet, který jsme zdědili po předchozí vládě, jaké máme mandatorní výdaje a tak dále, tak si jednoduše nemůžeme dovolit ta dvě procenta.

Pane Žáčku, z vašeho pohledu, jak velký problém to je, že Česko na tom summitu bude vystupovat jakožto země, která neplní svoje závazky?

Pavel Žáček (ODS): Já to vnímám tak, že ten problém už je tady. Mimochodem skrytě to avizoval při odletu i premiér Andrej Babiš, když řekl: „Pokud si na mě Trump vzpomene, tak se potkáme, pozdravíme.“

Čili je pryč ta doba v prosinci, kdy mu volal – já mám takovou pracovní teorii, že se spletl, chtěl zavolat Madurovi a zavolal Babišovi. To říkám spíš lehkým tónem, dělám si z toho legraci.

Ale toto je vážná věc. Domnívám se, že bude platit to i to. Trump bude pracovat s oběma seznamy a myslím si, že když bude potřebovat, tak napadne a osolí to i těm, kteří nedosáhli ani těch dvou procent. A stejně tak se bude věnovat těm, kteří ho nepodpořili v Íránu. Mimochodem to jsme také my, protože do dneška ten radar, který údajně Babiš slíbil veřejně, stále nefunguje.

Rajchl a americká zbrojařská lobby

Zaměřme se teď na ten druhý papír, tedy na seznam zemí, které neplní svůj alianční závazek, na kterém je i Česko. Deník N napsal, že jsme dostali od Američanů jasnou radu, abychom na summitu nevysvětlovali, proč neplníme svoje závazky, a místo toho to napravili, protože prezident Trump to právě nebude tolerovat.

Rajchl: Já bych za prvé chtěl poznamenat to, že opravdu neberu informace Deníku N za příliš relevantní, tím se rozhodně nehodlám řídit.

Čtěte také

Nový král českého byznysu. Přichází dekáda Michala Strnada

Premiér Babiš je nevyvrátil a zareagoval na to slovy, že Česko není americká kolonie. Takže předpokládám, že ta informace k němu doputovala v nějaké podobě.

Rajchl: Tak logicky premiér Babiš zareaguje na otázku, kterou dostal. Já odpovídám úplně stejně. My nejsme žádná kolonie, my nejsme v pozici, aby nás někdo káral jak malého kluka. Situace je taková, že ta dvě procenta jsou výsledkem nějakého lobby zbrojařských firem. Proto na to ta Amerika tolik tlačí, protože samozřejmě ví, že čím více se bude utrácet za obranu, tím větší příjmy budou inkasovat americké zbrojařské firmy.

Zbraně k odstrašení, nebo muzejní exponáty?

A nepotřebujeme, pane Rajchle, dvě procenta na svoji vlastní obranu?

Rajchl: Já si to nemyslím z jednoho prostého důvodu. Neexistuje přímá úměra mezi výší výdajů na obranu a zbrojení a obranyschopností státu. Za současné situace, když vidíme tu situaci na bitevním poli, jak na Ukrajině, tak v Íránu, tak si nekupujeme zbraně, ale muzejní exponáty. V roce 2035, až budeme dostávat F-35, tak už se bude válčit úplně jiným způsobem.

Čtěte také

Dvě procenta HDP na obranu? Budeme se snažit dostat co nejblíže, ještě je před námi řada akvizic, říká ministr obrany Zůna

Pane Žáčku, není důležitější než to, kolik dáváme na obranu, co přesně nakupujeme, do čeho přesně investujeme?

Žáček: Já bych dodal ještě jednu věc. Ono to není o Trumpovi, ale o evropské bezpečnosti jako takové. My tímto postojem spolu s Albánií a Slovenskem – tedy zeměmi, které nedávají dvě procenta HDP na obranu – podrýváme evropskou bezpečnost. 

To má politicko-bezpečnostní vojenskou rovinu. My tím společně neplníme to hlavní, co je proti Rusku, to znamená odstrašení. Protože nejdřív musí být politická vůle vyjádřena finančními prostředky a vyjádřena technikou a vojáky, kteří umí s tou technikou zacházet. A toto všechno u nás není možné.

Jsou to spojité nádoby – jak výběr techniky, tak modernizace. Podívejme se, jak dlouho mají působit nad bojišti F-35, ty letouny páté generace, bude jich tady několik set hájit a odstrašovat to východní křídlo tak, aby si Rusko nic nedovolilo.

Čtěte také

Jakub Landovský: Poučme se u spojenců a nevymýšlejme kolo. Dvou procent na obranu lze dosáhnout za rok

Tedy podle vás má Česko úplně jasno v tom, do čeho by mělo investovat?

Žáček: Myslím, že armáda měla vždycky jasno. My tady máme obrovskou, jak tomu říkáme, mírovou dividendu. Už x vlád nedalo té armádě, co jí bylo přislíbeno. Armáda na to připravovala rozpočty a ty byly na reálné konkrétní projekty, ať už modernizaci nebo infrastrukturu.

To je věc dvou dekád. My se dnes vezeme a bohužel na to naskočil i Andrej Babiš v letošním roce, kdy nemusel. Bude to muset skokově navyšovat příští rok.

Pane Rajchle, když vy jste tady jakožto koaliční poslanec řekl, že dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu dávat nemusíme, tak jste v rozporu s tím, co ještě před svým odletem do Ankary oznámil premiér Babiš, že ty výdaje v resortu obrany, který vede váš ministr, se v příštím roce zvýší tak, abychom právě ta dvě procenta plnili.

Rajchl: To jsem ve sporu, ale to je můj dlouhodobý postoj. Já se tím vůbec netajím, protože v současné době, jak už jsem říkal, kupovat prostředky, železo, se kterým se zcela jednoznačně za pár let válčit nebude, je vyhazování peněz. Nic jiného.

Čtěte také

NATO bude chtít jasné odpovědi, výmluvy neprojdou. Výdaje na obranu jsou pod kritickou hranicí, říká bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý

Nemá to tu odstrašující funkci vůči Rusku, jak připomínal pan poslanec?

Rajchl: Vždycky, když slyším o tom odstrašení, tak se mi zvedají všechna obočí, která mám na svém obličeji.

Máte jenom dvě, jako každý... 

Rajchl: Přesně tak, to byl takový slovní obrat. Realita je taková, že velká část toho, co dáváme, jsou zálohy. Jestli si někdo myslí, že zálohovými faktory někoho odstrašíme, tak opravdu ne. A i kdyby to nebyly zálohové faktory, tak celá ta rétorika o odstrašování mně přijde jako absolutní nepochopení té současnosti. Každý, kdo kdy odstrašoval, každý, kdo se kdy pustil do závodů ve zbrojení, tak buďto skončil ve válce, nebo skončil v ekonomickém krachu.

Pane Žáčku, vracíme se k otázce, zda Česko z dlouhodobého hlediska v rámci investic do obrany dává peníze na to, do čeho peníze má smysl dávat?

Žáček: Podívejme se na historii NATO, kterou pan kolega evidentně nezná. To odstrašení zde bylo do roku 1989, respektive 1991. A Západ válku ani nevyvolal, ani nezahájil a stejně vyčerpal největšího nepřítele čili Sovětský svaz, který klekl na kolena. Díky tomu se pak staly ty události, že žijeme ve svobodě a tak dále.

Čtěte také

„Leopardíky“ a F-35 jsou drahé, hájí Ševčík škrty ve výdajích na obranu. Činčila: Jde o bezpečí lidí

Dnes jsme v podobné situaci, kdy je agresor velmi silný, má velmi silný vojenský potenciál. Ukazuje to na Ukrajině, byť tam nedosahuje úspěchů, které by chtěl, díky tomu, jak se Ukrajinci brání.

My se samozřejmě musíme připravovat na budoucí konflikt, který bychom rádi, aby nenastal. Ale musíme být silní. Proč vypukla válka na Ukrajině? Protože jsme byli slabí. Protože jsme nedostatečně dávali najevo tu vůli po té obraně a po tom odstrašení.

Proč Rajchl nevěří expertům, kteří v armádě a centrále NATO rozhodují o investicích do zbrojení? Jak podle Žáčka mohou investice do obrany pomoci české ekonomice? A nejsou důležitější než odstrašení diplomatická jednání? Poslechněte si celé Pro a proti nahoře v článku.