Ondřej Houska: 20. výročí útoku na Irák

19. březen 2023

Američané před 20 lety zaútočili na Irák. Ohledně hodnocení této invaze probíhaly ostré spory, přičemž se dá říct, že většina českého politického nebo mediálního establishmentu ji podporovala. Už dlouho je ovšem zřejmé, že šlo o katastrofální chybu, čímž se příliš netají ani sami Američané.

Ale nevěnujme se teď důsledkům války, nýbrž tomu, proč se pro ni Spojené státy nakonec rozhodly a jak přesně ve Washingtonu proces rozhodování probíhal. Po letech více či méně věrohodných spekulací o tom vyšla kniha, kterou bude těžké překonat, dokud nebudou odtajněny další relevantní dokumenty.

Čtěte také

Autorem knihy je renomovaný profesor historie Melvyn Leffler. Díky využití dosud nejširší pramenné základny přesvědčivě ukazuje, že Američané invazi nepodnikli kvůli naivním snům o vybudování demokracie na Blízkém východě nebo snad kvůli touze zmocnit se iráckých zásob ropy.

Vytvoření vzorového demokratického státu začali šířeji zmiňovat až po invazi. Ale útok samotný provedli proto, že se tím skutečně upřímně snažili zajistit své zemi bezpečnost – byli přesvědčeni, že irácký vládce Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení, které by mohl buď použít proti Americe, nebo je předat teroristům.

Čtěte také

Jak známo, Saddám tyto zbraně sice měl, ale nařídil je zničit, takže americké odůvodnění útoku se ukázalo být lživé. Profesor Leffler ale nenašel žádný důkaz o tom, že by Američané lhali vědomě. Skutečně byli skálopevně přesvědčeni o své pravdě.

To ovšem nemění nic na tom, že Washington selhal. Můžeme jen doufat, že bude přesnější třeba v analýze toho, jakou hrozbou je rostoucí moc Číny a jak konkrétně by jí měl Západ čelit.

Rozhodně nechceme říct, že Peking je bez viny, jen poukazujeme na to, že se z některých kruhů opět, jaksi automaticky, ozývá volání ve stylu, že konflikt je nevyhnutelný. Tak jen aby nedošlo k podobnému unáhlení se jako před 20 lety, jen s daleko horšími následky.

Motivace obou válek se liší zásadně

Čtěte také

Američané napadli Irák, Rusové zase Ukrajinu, tak jaký je v tom rozdíl, slýcháme často od lidí, kteří omlouvají ruskou agresi proti Ukrajině. Oba činy byly porušením mezinárodního práva, to je nepopiratelné. Ale motivace obou válek se liší skutečně zásadně.

Američané byli vedeni upřímným, byť pomýleným přesvědčením, že chrání vlastní zemi. Nepopírali právo Iráku na existenci, netvrdili, že Iráčané nejsou národem.

Přesně to ale tvrdí Vladimir Putin o Ukrajině a Ukrajincích. Ruská invaze je tedy dobyvačným tažením, které by navíc v případě úspěšného konce podle všeho rozhodně nebylo poslední trofejí, na kterou by si Moskva dělala zálusk.

Jestliže tedy někdo klade rovnítko mezi americkou invazi do Iráku a ruskou invazí na Ukrajinu, lže.

Autor je komentátor Hospodářských novin

autor: Ondřej Houska
Spustit audio